Stavba paláce začala v roce 1649, architektem byl největší benátský barokní architekt Baldassare Longhena - jedna z jeho prací je např. nepřehlédnutelná benátská Basilica di Santa Maria della Salute. Výstavba byla pro nedostatek financí pozastavena roku 1682, a to až do roku 1751, kdy lombardský bankéř a obchodník Giovanni Battista Rezzonico budovu zakoupil a nechal ji dokončit Giorgiu Massariovi, dalšímu významnému architektovi.

Finální práce trvaly již krátce, do roku 1756. Další dva roky pak probíhala umělecká výzdoba - fresky vyhotovil Giovanni Battista Crosato, Pietro Visconti a Giambattista Tiepolo. Mladší syn majitele Carlo, byl jmenován papežem Klementem XIII., nicméně po půl století mocný rod Rezzonico vymřel a palác počal upadat. Vybavení bylo rozprodáváno, interiéry využívány k pronájmům, sídlila zde jezuitská škola, antikvariát s uměním, ve kterém byl nabízen Rubens, Rembrandt, nebo Caravaggio, lékárna… 

V novodobé historie zde bylo možno zastihnout coby majitele anglického malíře Roberta Barretta Browninga, jeho otec, básník Robert Browning, zde i roku 1889 zemřel. Americký muzikálový skladatel Cole Porter si mohl dovolit (díky sňatku s bohatou vdovou, jinak neskrývaný homosexuál) ve 20. letech platit 2 000 $ měsíční nájem, navíc padesát gondoliérů a provazochodce, které nechal přecházet nad kanálem. 

Roku 1935 palác zakoupilo město a začala přeměna na umělecké muzeum. Původní fresky doplnila zakoupená díla i dary Tiepola, Canovy, Guardiho a jiných umělců, aby roku 2001 bylo muzeum otevřeno veřejnosti. Stejně jako dalších 10 míst je ve správě Fondazione Musei Civici di Venezia

Ve třech patrech muzejního paláce je možno kochat se nábytkem, sochami, freskami a obrazy, v nejvyšším, kde se nachází sbírka obrazů donátora Egida Martiniho, nebo historická lékárna, se nabízejí úchvatné pohledy na kanály a mosty pod palácem. Další z dárců, Ferrucio Mestrovič, poskytl nově otevřenému muzeu mistry jako Veronese nebo  Tintoretto. 

VIDEO: Procházka muzeem 

Benátky právě opakovaně zvažují zpoplatnění vstupu pro „jednodenní turisty“, tedy ty, kteří město navštíví krátkodobě bez ubytování v místě.

Pravdou je, že Benátek se za pouhý den sotva dotkneme, tudíž podobné výlety jsou pouhým odškrtnutím zastávky ukvapené poznávací cesty, pobýt zde několik dnů a večerů je vysloveně nutností.

VIDEO: Noční kanál * Večer na náměstí

Asi ne každý má takové finanční možnosti, aby si zaplatil hotelový pokoj v některém z paláců na Canal Grande, běžnému návštěvníkovo postačí ubytování v kempu - např. kemp Rialto nabízí různé formy přenocování od běžného stanování, karavanového stání, přespání ve zbudovaných stanech, mobilhomech, chatkách a minichatkách.

To vše za příznivou cenu, velkou výhodou tohoto místa je umístění přímo u zastávky autobusu, který za 10 minut dorazí na náměstí Piazzale Roma, kde jsou nástupní stanice na linky vodní dopravy, či zde lze začít pěší procházku městem. Další výhodou je blízkost obchodu Lidl, kde lze nakoupit za lid(l)ové ceny třeba i chlazené pivo, i sama lokace na Via Orlanda - další podobnou pro ceny pro ubytování vyhledávanou lokalitou je čtvrť Marghera, které je ovšem oproti této oáze klidu nevzhledná průmyslová periferie.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.