Benátky patří mezi nejnavštěvovanější města, v letní sezóně to je až 60 000 turistů denně. Letos v dubnu se radnice pokusila osadit přístupová místa omezujícími turnikety, ale záměr se nelíbil zejména obyvatelům města, nuceným též je používat.

Řeší se i jiné s extrémním turismem spojené negativní jevy - nadměrný hluk vznikající tažením tisíců kufrů na kolečkách, i k nám dorazivší, památky nerespektující zavěšování zámků, potvrzujících věčnou lásku, uvažovalo se i o vstupu do města pouze tam ubytovaným návštěvníkům.

Výstavba jedné z nejznámějších památek - paláce, kde celkem sídlilo od roku 697 do roku 1797 (rozpad Benátské republiky) na 120 vládců Benátek, začala pro podobu, kterou dnes má, na počátku 14. století. Předchozí dóžata ještě pobývala zprvu v dvakrát vyhořelé, dřevěnou palisádou chráněné pevnosti a následně ve skromnějším paláci.

Současný palác - Palazzo Ducale, provedený ve stylu benátské gotiky, tedy se začleněním byzantských a později i renesančních prvků, byl dostavěn plně až za více než sto let dokončením západního křídla roku 1450. 

Vstup do paláce, sloužícího od roku 1923 jako muzeum, je z jižního průčelí, tedy směrem k vodě. Západní průčelí je součástí piazzety, tedy „předsálí“ rozlehlého náměstí sv. Marka, na severní straně přímo sousedí s bazilikou sv. Marka, východní leží nad úzkým kanálem. Půdorysné rozměry třípodlažní stavby jsou 75 x 71,5 metrů. 

Po vystoupání zdobeným schodištěm začíná prohlídka sálů a komnat paláce. V síni velké rady -  Sala Maggior Consiglio, ohromí dílo Tinroretta, zobrazující jeho představu Ráje. Plátno o rozměrech 22 x 7 metrů je považováno za největší na světě, instalovat a v detailech obraz dokončit mu pomohl syn a Domenico.

Práce na Ráji, kde je možno napočítat osm stovek postav, probíhaly v letech 1588 - 1590. Bylo to i jeho poslední význačné dílo před smrtí - zemřel roku 1594, pohřben je v benátském kostele Madonna dell'Orto, kde byla pochována dříve jeho dcera Marietta, která ze světa odešla o čtyři roky dřív. 

Jiné obrazy v tomto sále spodobňují portréty 78 dóžat, další připomínají nesčetná vítězství Benátek, námořní velmoci, vzdorující i Osmanům. Sály ohromují svojí rozlohou, malbami na stropech, vsazenými do zlacených ornamentálních rámů, stěnami plnými obrazů - mezi nejznámější patří Tintorettův Triumf Benátek v Sala di Senato, tedy síni senátu, Veronese je zase k vidění v síni Anticollegio, kde je umístěn obraz Únos Európy. Těžko ve zkratce popsat, co vše palác nabízí.

VIDEO: Procházka interiérem paláce

Titul dóže pochází z italského doge, což je forma oslovení vůdce: dux, spisovně duce, tedy vůdce, jednoho nechvalně proslulého duceho ostatně známe z novodobých dějin coby italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho, který ovšem s vládci Benátek měl pramálo společného. 

V žaláři Dóžecího paláce byl vězněn proslulý svůdník Giacomo Casanova, oficiálním důvodem žaloby byla zhýralost spáchaná na vdaných ženách, zneuctění církve, oklamání několika urozených pánů obecně nebezpečné chování pro dobré jméno a stabilitu aristokratického režimu. Své kanceláře v paláci měl soudní dvůr a benátská tajné policie, jejíž špioni vyvíjeli činnost i mimo území Benátek. 

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.