Bez nadsázky lze tvrdit, že v Evropě nastává boom revitalizací starých továren, opuštěných dolů, mostů, zdymadel či částí přístavních doků nevyhovujících dnešním požadavkům. Stávají se z nich industriální památky, muzea, vědecko-technická pracoviště, nebo bytové komplexy.

Největší raritou je politicko-industriální památka – bývalý hraniční přechod mezi NSR a NDR tzv. Checkpoint Alfa mezi obcemi Marienborn a Helmstedt sloužící dnes jako muzeum. Společensky i ekonomicky nejlépe využitou technickou památkou jsou pak obří plynojemy ve Vídni a v Dublinu, do jejichž útrob se natěsnaly celé bytové areály.

Čtveřice plynojemů „Gasometer“ ve Vídni se po 80 letech provozu dočkala revitalizace, na které se podílel i francouzský architekt Jean Nouvel. Bytová přístavba v dekonstruktivistickém stylu vyvolala sice jistou kontroverzi v odborných kruzích, nicméně 800 bytů, koncertní sál, kino a řada obchodů a kaváren byl vhodným příspěvkem do infrastruktury rozvíjející se čtvrtě Simmering.

V irském Dublinu je naopak „Gaswork“ okrasou nové moderní přístavní čtvrtě. Na první pohled skvost v podzimních barvách právě žloutnoucích listů okolních stromů. Uvnitř kruhová oáza moderního bydlení s 230 byty v devíti podlažích s nejmodernějším vybavením a rozměrným proskleným atriem.

Vůbec první dojem z architektury Dublinu napovídal, že tady se hned tak nic nebourá. Domy v georgiánském stylu z červených cihel na nábřeží se krčí mezi moderními prosklenými stavbami, aniž by to narušovalo panorama nábřeží řeky Liffey propojená navíc dvěma supermoderními mosty.

Další projev úcty k dovednostem našich předků nás čekal na poloostrově Howth nedaleko Dublinu. Vše co se kdysi pohybovalo městem od mlékárenských povozů po patrové tramvaje a autobusy včetně obrněných vozidel, které nikdy nebojovaly (za války bylo Irsko neutrální), bylo místním sběratelem láskyplně restaurováno a natěsnáno v dopravním muzeu v místním zámku.

Poloostrov nabídl i architektonicky zajímavá víkendová sídla - viz video.

Návštěvou Irska jsem si mimo jiné chtěl konečně vyjasnit, jak je to s těmi Kelty, údajně předky Čechů i Irů. Irština je skutečně keltský jazyk. Keltové se na ostrově objevili ve starověku a přijali křesťanství v 5. století (tedy dříve než my). Svoji existenci jako kulturního národa deklarují tisíc let starou knihou z Kellsu se čtvery evangeliem. Je uložena v univerzitní knihovně „Trinity College Library“ v Dublinu a považuje se za nejcennější irský národní poklad.

Ve střední Evropě se Keltové naopak objevili mnohem dříve - již v 8. století př. n. l., zanechali řadu svátků, obyčejů a bájí a nám Čechům (po keltském kmeni Bójů) název Bohemia (Boiohemum).

A tak společný svátek Všech svatých jsme oslavili s našimi irskými přáteli osobitým způsobem v chrámu sv. Marie při šálku kávy a diskusí na téma „co bychom mohli mít ještě společného“.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.