Jejich cílem bylo udělit a předat veteránovi pamětní odznak na stuze vydaný k 70. výročí vzniku této jednotky, výroční odznak na jehle a pamětní minci s vyobrazením velitele jeho jednotky, brig. gen. Vladimíra Přikryla.

Zároveň přivezli 93letému válečnému "paragánovi" i červený baret, který nosí jen výsadkáři. „Mám celkem 7 seskoků (čtyři z balónu a tři z letounu), z toho jeden bojový, kdy jsem byl vysazen 20. 2. 1945 ve zpravodajské skupině STAS do Protektorátu Čechy a Morava, abych společně se dvěma dalšími spolubojovníky plnil zpravodajské úkoly a předával informace 1. čs. armádnímu sboru,” svěřil se plukovník Velík a dodal: „ Ale nikdy jsem nenosil červený baret, symbol výsadkářů.“

Po studiích v roce 1940 byl nasazen na práce v přístavu Hamburk. Zběhl, byl chycen ve Vídni a tři měsíce vězněn gestapem. Jeho maminka v té době žila na Slovensku a tam byl také předán německými úřady. Již 1. října 1942 vstoupil do Slovenské armády v Trnavě. Zde prošel základním výcvikem a po té byl odeslán na východní frontu. Po čtrnácti dnech na frontě zběhl, a již 1. 3. 1943 vstoupil do Sovětské armády, se kterou se zúčastnil bojů od Kurska až po Dněpr jako tankový desant. 

Na vlastní žádost byl předán do sestavy čs. samostatné paradesantní brigády, která se od 1. 1. 1944 formovala v Jefremově. Společně s dalšími 14 příslušníky paradesantní brigády absolvoval výcvik zpravodajských odborností v Moskvě.

Po válce zůstal v československé armádě na MO a sloužil v hodnosti poručíka u spojovacího vojska. V roce 1946 byl povýšen do hodnosti nadporučíka. Po únorových událostech v roce 1948 se ocitl na „černé listině“ nepohodlných důstojníků a k 30. listopadu roku 1949 byl protiprávně, z politických důvodů propuštěn z armády.

Nikdy nebyl členem žádné z politických stran. Čtyřicet let nesměl vykonávat úřednickou a ani technickou funkci a byl neustále kontrolován, vyslýchán ve služebnách StB, a to především z důvodu podezření, že spolupracuje s americkou tajnou službou.

V roce 1968, po vstupu spojeneckých vojsk na území tehdejšího Československa vrátil sovětskému velvyslanectví všechna vyznamenání a odsoudil tento vstup vojsk Varšavské smlouvy. To byl další důvod pro šikanu jeho osoby i jeho rodiny v době normalizace.

V lednu 1990 se stal zakládajícím členem SVO (Sdružení vojenská svoboda), jež bylo později přejmenováno na Vojenské sdružení rehabilitovaných. V tomto sdružení je dodnes.

V roce 2011 mu bylo presidentem ČR propůjčeno státní vyznamenání, řád Bílého lva II. stupně vojenské skupiny za zvlášť vynikající zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.

Další informace

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.