Film se volně inspiroval páně Twainovým Dobrodružstvím Toma Sawyera, kdy trojice kluků Tomáš, Hubert a Jožka vymýšlejí jednu lumpárnu za druhou, nakonec utečou z domova, jsou prohlášeni za mrtvé, naleznou ve zřícenině Pokštejna obrovský poklad. To trojice lumpů vyloupila záložnu a peníze ukryla ve hradu. Konec dobrý, všechno dobré.

Ve filmu nebylo malých rolí, byl to herecký koncert všech.

Film je vynikající, mnohá natáčecí místa, včetně železniční stanice v Levíně u Úštěka, ale dávno zanikla.

Nedají mu zaniknout

Podobně zanikl, a  nyní se znovu díky Občanskému sdružení na záchranu hradu Rýzmburk noří na světlo turistických atrakcí.

Od Oseka stoupá pozvolna se úžící údolí k vrcholové partii Krušných hor. Cesta po asfaltce je příjemná, ke hradu se dá vyrazit i přes Opyš po ne moc pohodlné stezce. Ale vezměme to po asfaltovém chodníku, po levici bystře bystří bystřina, je nádhera slyšet tu nezdolnou sílu vody. Vysoká bučina je ještě holá, co nevidět přejde les do zelené barvy, kořeny starých stromů natahují četné propletené výhony jakoby k lesní modlitbě.

Stoupáte pod hradbami mohutného Rýzmburka, původně Riesenburku, čili Obřího hradu. Jeho velikost spatříte až po podejití pod mohutnou hranolovitou věží, v níž se ukryli "páni kluci", aby posléze nalezli uloupené bankocetle.

Óda na hrad

„Již vítají nás šedé zdi a věkovité věže staroslavného prasídla Hrabišiců, hradu Oseka čili Rýzmburku, jehož lesem zastíněné trosky zde na svahu Krušných hor ve výši 561 metrů nad hladinou mořskou v chmurné nádheře trůní…“ uvádí spisovatel Bedřich Bernau.

Hrábě jako Hrabišic

Rýzmburk, postavený ke střežení obchodní stezky se Saskem Borešem z rodu Hrabišiců, je jednou z našich největších zřícenin. Rod měl v erbu hrábě, čili znak mluvící, Hrabišici je nazval ale až František Palacký, psali se z Riesenburku. Hrad v písemnostech existuje již v roce 1248, majitelé založili i velkolepý cisterciácký klášter v Oseku.

Boreš I. byl oblíbencem krále Václava I., přičinil se i o potlačení vzpoury kralevice Přemysla. Hrad a Osek byly v roce 1398 bez králova vědomí prodány míšeňskému markraběti Vilémovi. Míšeňští tu vybudovali mohutnou pevnost, do českých rukou se dostal znovu v roce 1459.

Dalšími majiteli byli Kaplířové ze Sulevic, ti se za čas usídlili na zámku v Duchově a Rýzmburk začal chátrat. Po požáru v 16. století byl ruinou. Duchcovští Valdštejnové  ji nenechali zcela rozvalit, částečně opravené sloužila k romantickým výletům.

Zatím téměř neobjeven

Obří hrad zřejmě nebyl nikdy dobyt, zřícenině dominuje bergfrit – poslední úkryt obránců. Kdysi z ní bylo výhledové místo, nyní pro havarijní stav je zákaz vstupu. Město Osek získalo v roce 2013 hrad do vlastnictví, probíhají zde sanační práce.

Turisticky se zatím moc nevyužívá, pro většinu místních je to srdeční záležitost. Relax tu je opravdovým balzámem na duši, jen pár kilometrů od civilizace.

Další informace

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.