Nedostavěný klášter Panny Marie v Panenském Týnci je možným hrobem Anežky České, její ostatky se přes veškeré pátrání v areálu Anežského kláštera nenašly.

Měly ji sem přenést z Prahy sestry panny klarisky, klášter pro ně založil Habart ze Žerotína. Jeptišky se bály, že Anežčiny ostatky budou zhanobeny husity, jako se tomu stalo v případě Václava IV.

Jen se jí dotkla bokem

Anežka Česká byla dcerou Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. V dospělosti založila nemocnici svatého Františka a klášter klarisek na Františku, pomáhala chudým a nemocným. Zemřela 2. března 1282 a jeptišky ji pohřbily v kapli Panny Marie Na Františku.

Je logické, že při následném řádění husitů odvezly s sebou i tělové patronky. Žerotín nechal vystavět  roku 1280 klášter v Týnci zvaném do 16. století Žirotinský na Anežčinu počest, jeho ženu Scholastiku vyléčila z neplodnosti. Byl to opravdu zázrak. K Anežce se měla přitisknout bokem a vzápětí otěhotněla! Někdy stačí malá bokovka.

Husité klášter prý vypálili, když táhli na Prahu, kam před nimi jeptišky utekly. Ale Žerotínové s nimi byli zadobře a klášter obnovili, ne už kostel.

Z velkolepého chrámového kostela stojí mohutné gotické pilíře. Chrám má 21 metrů dlouhé kněžiště, šířka je 9 metrů, nedokončené stěny dosahují asi do 20 metrů, zvonice byla přistavěna později. Zdivo skončilo i v domech v obci.

Následující  pohromou byla třicetiletá válka.

Přes další obnovu vše poslal k ledu osvícený císař Josef II. Zrušil řády a byl konec. Zbylo tu jen krásné místo plné antidepresivní energie.

Nebeská růže žila ve hříchu

Dolní Kounice mají dvě zajímavosti - nad obcí hrad, pod ním zříceninu gotického chrámu premonstrátek - Rosa Coeli, Nebeská růže. Nejstarší ženský klášter na Moravě stavěli v letech 1181 – 1183. Řadí se k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky. Osídlily ho jeptišky z Louňovic.

Klášter prosperoval, zvláště když ho chránil gotický hrad, s nímž tvořil ojedinělý stavitelský celek. Roku 1423 ho vypálili husité, klenba kostela se zřítila a nikdy nebyla obnovena.

Že by našim předkům, božím bojovníkům, šlo jen o povznesení víry, se těžko věří. V té době šlo o kořist, venkov byl vyrabován, neměl kdo dělat, kláštery byly snadno a bohatou kořistí. Přestože se sem znovu řádové, či spíše řádivé, sestry nastěhovaly. Prostopášnosti se nedaly ututlat, přijímalo se něco jiného než svátost oltářní. Nakonec se Kouničtí naštvali, že tohle tedy u nich neprojde a klášter vypálili. Jeptišky uprchly, jednu prý zazdili v kostele. Někde v místech, kde je klášterní energie nejsilnější.

Význam kláštera upadal, sice byl roku 1703 znovu vysvěcen, ale týž rok ho zničil spolu s městečkem požár. Částečná obnova začala v 19. století, v roce 1926 se přistoupilo k restaurování.

Obě místa působí v každou roční dobu mysticky, i na naprostého ateistu.

Stačí jen vyndat sluchátka z uší, vypnout mobil a zavřít na chvíli oči.