O hradišti se toho moc neví, depotů se našlo nepatrně, je možné, že nesloužilo jen jako útočiště, ale coby astronomická pozorovatelna. Kopce Středohoří poskytují ve spojitosti se Sluncem daleko víc světelných efektů, než je tomu v proslulém anglickém Stonehenge, kde je možné pozorovat slunovrat jen za jedním z kamenů.

O výzkumu v letech 2013-2016 pojednává kniha Hradiště Hrádek u Libochovan, která po roce vychází znova. Představil ji PhDr. Jindřich Šteffl z teplického muzea. Editoval ji společně s Radkou Hentschovou. Knižní vydání podpořila obec Libochovany.

Obří hradiště

Mohutné hradiště je ze dvou stran chráněno strmými stěnami labského údolí. Z východu chráněno hlubokou strží, je přístupno ze severu. Tady stálo mohutné opevnění dvou linií valů a příkopů z kamene a hlíny. Částečně zničeno pozemními pracemi. Snad byla na vrchu Kalvárie akropole, ale jsou jen dohady. 

Vykopávky nešlo provést

„O významu Hrádku o Libochovan ví odborná veřejnost už přes dvě stě let, ale je zřejmé, že na hradišti s celkovou rozlohou 21 hektarů nebylo možné provést klasický archeologický průzkum založený na vykopávkách,” říká Jindřich Štefl.

Jeho tým zkoumal především šestihektarovou plochu samotného hrádku obklopeného na téměř 600 metrech 70 metrů širokými a až 13 metrů vysokými valy. Na výzkumu Hrádku a s ním propojeným Tříkřížovým vrchem se podíleli odborníci na archeologii, geologii, geografii, hydrologii, astronomii a také na religionistiku. Cílem bylo mimo jiné určit, k čemu přesně pravěcí lidé rozsáhlé hradiště, pravděpodobně několik let, budovali.

Zřejmě sloužilo náboženským účelům 

„Hradiště nemělo vlastní zdroj vody a nenašli jsme ani žádné důkazy, že by bylo zastavěné. Je proto možné, že Hrádek u Libochovan plnil funkci refugia, neboli útočiště před nájezdníky. Nejvíce pravděpodobná je ale varianta, že Hrádek sloužil náboženským účelům,” řekl Šteffl.

Hypotézu podpořil astronomický průzkum. Z něho vyplynulo, že hradiště bylo nejspíš pravěkou astronomickou observatoří.

„Z centrální plochy hradiště jsou za okolními horami Českého středohoří pozorovatelné sluneční efekty - v době svátků, které jsme si vypůjčili od Keltů a které kopírují významné zemědělské cykly, slunce zapadá či vychází za jednotlivými horami,” uvedl Šteffl a doplnil, že v tomto ohledu je Hrádek u Libochovan efektnější než známý Stonehenge.

„Na Hrádku máme úkazů několik po celý rok. A zatímco Stonehenge museli vybudovat na "zelené louce", u nás vše zařídila příroda a pozorní obyvatelé Polabí,” doplnil.

Snadný přístup

„Hrádek spadá do katastru Libochovan a z obce je nejsnadnější přístup. Věříme, že toto výjimečné místo přiláká další návštěvníky do míst, kde se potkává labské údolí a magické České středohoří,” říká starostka Libochovan Miroslava Vencláková.

Na návštěvníky Hrádku jsou Libochovany dobře připraveny - přímo na obecním úřadě je možné ubytovat se v jednom ze dvou pětilůžkových pokojů. 

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.