První zmínka o vsi je spojena s Půtou zvaným Petřík z Rýzmberka. Poté se tu střídala šlechta jako na běžícím pásu, do toho měšťané, nakonec český továrník a podnikatel, balneolog Toman. Po něm stát.

Vodu na panství hraběte Kinského hojně pili panští myslivci, vyvěrala nedaleko myslivny postavené u bažantnice. Mšené byla ospalá dědina, kde bažanti dávali dobrou noc. Vlastnili ji mj. Zajícové z Házmburka.

Lepší než v Karlových Varech?

Velmi chutnou vodu si nechával v sudech přivážet do nedaleké Budyně doktor Bayer, s její pomocí léčil již v 18. století pacienty. Pacienti vodu pili a koupali se v ní. Byla to ale jen okrajová záležitost, do doby, kdy se na své myslivecké zaměstnance přijel podívat roku 1790 František Pavikovský, ředitel statků u knížete Kinského.

Pavikovský trpěl gastrickými potížemi, jezdil se léčit do Karlových Varů, kde to moc nezabíralo, a po napití se zdejší vody pocítil úlevu, problémy ustupovaly. Vodu poslali na rozbor, výsledek byl velmi povzbudivý, obsahovala  velké množství zdraví prospěšných  minerálů.

Pavikovský  začal uvažovat o stavbě lázní, ale narážel na potíže. Přesto se nevzdal a roku 1796 došlo k založení lázní, stavbu finančně podpořil Kinský. Po nálezu dalšího pramene s odlišným složením už nic nestálo v cestě věnovat se léčení naplno. Nejprve se jednalo o skromnější příbytky.

Moderní balneoprovoz

Lázeňský park vznikl z obory. Počátkem 20. století, kdy lázně Mšené přešly do držení rodiny Tomanovy, byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce areálu i provozu. Po 2. světové válce přešly lázně na stát.

Architektonicky se na stavbě podílel Jan Letzl, který navrhl i pavilon v japonské Hirošimě, jež zůstal stát po výbuchu atomové pumy v roce 1945 jako memento strašlivého ničení. V letech 1905 až 1906 vznikl nejhezčí secesní lázeňský dům, Dvorana, určitě se zajděte podívat na vnitřní výzdobu, malby pocházejí od Viktora Olivy. Slouží jako jídelna, restaurace kavárna. Budova stojí na dubových pilotách. Dalšími objekty jsou pavilony Říp, Praděd, Slovanka, Kyselka, Vítkov a Blaník.

Přínosem pro lázně, stojící asi 40 kilometrů od Prahy, bylo zavedení železnice. V roce 1908 postavili nádraží, trať spojovala Louny a Jenšovicemi.

Světovými se nestaly, ale i tak jsou hezké

Z  pamětního spisu Františka Pavikovského nalezeného v kopuli kaple svatého Jana z Nepomuku:

„Budiž Mšeno v budoucnosti vždy útěchou trpícím, čímž vroucí přání podepsaného se splní. Budiž mu udržen lesk slávy, kterou již dnes má a jenž nížepsaného tolik námahy stál, tolik bezesných nocí. Budiž konečně Mšeno, které jest dnes v počátcích, světovými lázněmi, aby svým majitelům působilo za všech dob radost a užitek a aby náklad na ně vyložený nebyl marným. Nechť Mšeno budoucně skýtá všem trpícím pozdravení!“

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.