Čedičové pískovce není protimluv

Labské pískovce jsou z velké míry tvořeny měkčím pískovcem, ale mezi nimi se vydraly v třetihorách na povrch i čedičové žíly. Magma se vylilo do pískovcové pukliny a ztuhlo v ní. Sloupcovivá odlučnost je pro čediče typická. Najdete ho v mnoha lokalitách i v Lužických horách, nejznámější asi je Panský skála u Kamenického Šenova, nebo Zlatý chlum  u České Kamenice. Na bazalit narazíte na severu hodně často.

Růžovský  vrch neboli pro místní Růžák byl vždycky dominantou oblasti, má krásně tvarovaný kužel, kdysi býval jedním z vyhledávaných vyhlídkových bodů. Ale protože časem jeho svahy pohltily převážně bučiny, a přestože přes něj vede turistická  stezka zvaná Růžová, klesající k Dolskému mlýnu, moc turistů tu nepotkáte. Pár vyhlídek tu sice najdete, na několika mýtinách a suťovištích, ale výhled do kraje není téměř žádný.

Posvátný kopec Keltů

Růžák prý býval posvátným kopcem Keltů, ve válečných dobách strategickým místem, z něhož se pozoroval pohyb nepřátelských tlup v okolí. V dobách míru pozdějších letech i výletním místem.

Rozhledny vzalo počasí

Na vrcholu byly postupně vystavěny tři rozhledny, ale živlové přírodní je smetly. První tu nechal postavit kníže Edmund Clary-Aldringen, po něm je pojmenována Edmundova soutěska na řece Kamenici, v roce 1881.

Kníže nechal zbudovat i Orlí hnízdo, výletní zámeček pod Pravčickou branou. U rozhledny vyrostla restaurace, výstup byl poměrně namáhavý. Po deseti letech ji poničil blesk, ale za další tři roky se tu už tyčila 24 metrů vysoká šestiboká věž.

Prý byla nejhezčí z rozhleden v oblasti. Zničila ji vichřice, částečně poškodila i restauraci. Další věž postavili v roce 1904, sloužila do třicátých let minulého století. Poté vyhořela restaurace a na nějakou obnovu už nebyl čas, poměry v kraji se vlivem dění v Německu změnily. O turistiku už nebyl zájem, zbytky rozhledny nakonec strhli.

Za války měla význam jako pozorovací bod, v březnu 1945 zde přistál paravýsadek. Parašutisti s pomocí místních antifašistů monitorovali pohyb vojsk v oblasti, v zápolí, se vyrábělo pro Němce do konce války. V nedaleké Janské byla podzemní nacistická  továrna, ukrytá v údolí, takže ji nemohly zasáhnout při případném bombardování.

Růžák se stal horou pohledovou, nikoli rozhledovou. Nejhezčí je asi na podzim, to se listnáče začínají zbarvovat, a také po dešti, když z lesů vystupuje mlha. To vypadá téměř přízračně.

Na čediči tu roste mnoho rostlinných druhů - plicníky, kyčelnice, strdivky, řada kapradin.

Hezký výhled do kraje je z telekomunikační věže s rozhlednou v Janově, která je volně přístupná.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.