Zajíc s erbem svině

Hrad nechal založit v polovině 13. století Děpolt z rodu Buziců. Z tohoto starobylého rodu se později odštěpilo několik větví, které spojovalo rodové znamení kančí hlavy. Buzic Dětřich byl velký silák a do hradu dovlekl na zádech živého kance. Ten zůstal erbovním znamením.

Později se od původních Buziců odtrhly rody z Valdeka, Hazemburku, Šelenberku a Rožmitálu. Zajíc se dostal do znaku po vádě mezi třemi Buzici o používání kance ve znaku.

Přemysl Otakar II. údajně přikázal, aby jeden přibral do znaku lva (Lvové z Rožmitálu) a další zajíce – pánové z Valdeka a na Hazemburku (hasse je německy zajíc). Zajícové z Valdeka měli černou kančí hlavu na stříbrném poli a zlatého zajíce na modrém poli. V roce 1263 se již píše purkrabí pražského Hradu jako Oldřich Zajíc z Valdeka. 

Zakopaný poklad a bílá paní

Ve spadaném listí, s trochu vlhkosti ve vzduchu zabočíme po krátkém výstupu po asfaltce ke zřícenině. Maloval ji i K. H. Mácha.

Valdek je vystavěn v německém stylu s předsunutou věží, která později byla vkomponována do hradní stavby. Věž byla obranná, měla sloužit jako poslední útočiště. Taky je pořádně silná. Uvnitř hradu byly dva paláce, starší patrový s pavlačí a rozdělený po třech místnostech vytápěných krbem. Později byl přistavěn další, zřejmě v době, kdy již byl hrad pro původní obyvatele malý.

Tehdy také došlo k vybudování nové vjezdové brány, stará úzká zřejmě nestačila pro povozy. Hrad měl vlastní studnu. Obytná část má obdélníkový charakter, mírně se rozšiřující. Přibylo také další nádvoří.

Z pozůstatků oken a hradeb se vám naskytnou nádherné výhledy po okolních brdských kopcích. Jaký by to byl hrad, kdyby tu nebyl zakopán zlatý poklad. Rýpání v zemi se zakazuje, archeologové a ochránci by vás hnali a pomohla by jim jistě i bílá valdecká paní. Na kole se dá projet přes újezd až na Padrťské rybníky.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.