Dospělí i omladina se poučí, děti vyřádí na různých dřevěných atrakcích, včetně minilabyrintu a houpaček. Do areálu vstoupíte dřevěnou brankou pod strážní věží, která slouží zároveň jako rozhledna. Přehlédnete z ní okolní kopce a část Kamýku, který je garantem stavby.

Přes prázdniny sem zavítá pár desítek lidí, zasloužil by ale větší návštěvnost. Uvažuje se o divadelních představeních, s ruinou za zády by to byla určitě působivá scéna.

Vstupné je symbolické, dospělí za 10 korun, mládež za polovinu. Pomáhá se z toho spolufinancovat záchrana trosek královského paláce.

Pořádají tu různé akce –  pod názvem Výlet do středověku – na záchranu to samozřejmě nestačí. Jedna se jmenuje Kamýcké prášení a „oprašuje" staré tradice. Pokladna slouží i jako zázemí pro občerstvení, turistické vizitky i známky, pohledy, razítko, mapy, – koupíte i  pití a drobné pamlsky.

 Výborná informatika

Na několika perfektně vypravených orientačních panelech návštěvníci dostanou informace o počátcích českého státu a souvztažností dějů na našem území v kontextu evropské historie. Jednoduchost pomůcek zároveň přiblíží památku v dobách dřívějších a její současný stav. Základem jsou současné fotografie, překryté plexisklem, na němž je namalována rekonstrukce. Bečení tří ovcí v ohradě vás protáhne od dětského hřiště a bludiště ke zřícenině.

Kamýk měl v přemyslovské době krátkou, ale důležitou roli. Střežil na  ostrohu nad Vltavou vodní cestu, úředníci vybírali mýto i ze suché cesty. Vltava se v podhradí dala přebrodit, soumaři s nákladem postupovali na Prahu, nebo do vnitrozemí přes Sedlčansko.

Mapy na tabulích ukazují další cesty. O hradu se zmiňují zápisy již v roce 1236, stavebně kompaktní hrad se dá přirovnat dispozičně například k Bezdězu. Na svou dobu byl značně luxusní, vytápěl se teplým vzduchem, soudí se dle průduchů, kotelna byla v přízemí.

V patře  byly místnosti zateplené dřevem, v podstatě šlo o soustavy „domků“.

Hunec (prý jméno loupeživého rytíře), byl krajským královským centrem. Pobýval tu jednooký Václav I., o oko přišel na lovu, vydal tu důležitou listinu týkající se Moravy. Nesnášel zvonění zvonů a nemohl spát v místnosti, kde bylo zlato. Na krále podivnost převeliká.

Otakar II. tu vydal důležité dokumenty. Posledním na hradě byl Karel IV., po vybudování Karlštejna odtud přenesl klenoty a vládu na nově postavený hrad.

Vrškamýk ztratil na významu, ujížděl i na špatném podloží, pustý se uvádí v roce 1569.

Ke zřícenině vedou dřevěné mosty vybudované při rekonstrukci, přes ně se dostanete do bývalého paláce. Dispozice objektu byla dvoudílná, oddělená příkopem, zadní část chránila věž. V kamýckém infocentru najdete expozici vorařství, v okolí jsou bunkry z roku 1938. www.obeckamyk.cz  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.