První prohlídkový okruh nás zavede do starší historie, druhý do časů téměř nedávných, do období první republiky, kdy tu žili poslední majitelé. Zatímco své soukromé komnaty obývali denně, do reprezentačních sálů zavítali jen při speciálních příležitostech. Zvali si hosty a vzácné návštěvy, které zavedli do honosných interiérů, kde byli obklopeni cenným nábytkem a zařízením.

V místnostech mohli obdivovat nejen starodávný nábytek, překrásně zdobené šperkovnice, intarzované stoly, barokní klenuté stropy, kachlová kamna nebo obrazy a portréty pánů Mníšku, ale také třeba i vzácnou kolekci porcelánu.     

„Tajemství výroby porcelánu pochází už ze starověké Číny. Překrásné produkty místních řemeslníků přivezl do Evropy zřejmě cestovatel Marco Polo. Porcelánové zboží se na starém kontinentu stalo rychle velmi žádané a začalo se dovážet ve velkém množství. Jeho cena byla ale vysoká, drahé porcelánové výrobky se vyvažovaly zlatem. Zároveň to ale byla módní záležitost, nejbohatší šlechta si na zámcích zařizovala i celé orientální salónky, ti méně majetní vlastnili alespoň samostatné kousky porcelánu. Ne každý si to přitom mohl dovolit,” říká průvodkyně Marie Charvátová.

Dlouhou dobu se v Evropě snažili přijít na způsob výroby a začít si vyrábět porcelán sami. Tajemství složení porcelánové hmoty se podařilo najít až na počátku 18. století v německé Míšni, kde byla v roce 1710 konečně založena první manufaktura na výrobu porcelánu v Evropě. Začínalo se porcelánem bílým, ale brzy přišel na řadu už i známý cibulák s modrým kobaltovým vzorem.     

„Ani míšeňská porcelánka nechtěla proces výroby a složení porcelánu prozradit. Pracovní postup byl pečlivě střežen, ale tajemství bylo udrženo pouze do roku 1718, kdy uteklo několik zaměstnanců a tajemství vyzradili,” dodává Marie Charvátová.

Poté vznikla porcelánka ve Vídni i jinde v Evropě, také v Čechách. Míšeňský porcelán ale nejsou jen talíře s cibulovým vzorem. Začalo se vyrábět mnoho barevných, bohatě dekorovaných předmětů a nádob. Mezi ně patří vázy, figurky, sousoší, tančící dámy, galantní šlechtici, mísy, květináče, nádoby na vodu nebo sošky zvířat.

Velkolepou dekorativní sošku kohouta můžete spatřit i v přípravně jídel na mníšeckém zámku. Sloužila jako ozdobný předmět na dlouhé jídelní stoly a byla vyrobena právě v manufaktuře v Míšni před dvěma staletími a připomíná legendu o založení zámku. Jakou? Tak to už si přijďte poslechnout přímo do Mníšku.

Otevřeno je každý den, mimo pondělí. V sobotu a v neděli 8. a 9. března je připravena také speciální prohlídka pro děti s názvem Cesta za pohádkou nebo Kouzelné sklepení.