Kurátorka výstavy Jana Kavánová do ní s výjimečným citem uspořádala pozůstalost po výjimečném člověku – technikovi, sportovci, divadelníkovi a literátovi, jenž celý život žil, pracoval a tvořil v Nymburce. Ač se jednalo o úctyhodného člověka, pro Nymburáky byl a zůstává Honzou Paulů.

Jan Paulů (* 3. září 1922, † 15. května 1998) se narodil v Nymburce. Vyučil se zámečníkem, vystudoval průmyslovou školu a pracoval v železničních dílnách v Nymburce, nejprve jako technik, později vedoucí oddělení oprav lokomotiv. On se svým kolektivem převedl továrnu z oprav parních lokomotiv na opravy diesel-elektrické trakce. V době největšího rozmachu, na přelomu 70. a 80. let se zde pod jeho vedením opravovalo až 35 těžkých lokomotiv měsíčně.

Již ve čtyřech letech přivedla Honzu maminka do nymburské sokolovny. Vyrostl ve výborného sportovce. Získal nespočet medailí a ocenění, stal se cvičitelem oddílu žactva a dorostu, hrál basketbal, v atletice soutěžil za klub SK Železničáři, zúčastňoval se regionálních a přespolních běhů. Jako člen Vysokoškolského klubu v Praze běhal na středních tratích a zúčastnil se mistrovství Evropy v Oslu v roce 1946. I když aktivní sportovní kariéru ukončil v roce 1956, sportu se věnoval i nadále – basketbal hrál se starými pány až do šedesáti let.

Členem divadelního spolku Hálek se Jan Paulů stal v roce 1937. Ztvárnil stovky postav a režíroval desítky inscenací, za mnohé přivezl ocenění ze soutěží a přehlídek. Jeho životní rolí se stal Cyrano de Bergerac.

Největšího diváckého úspěchu dosáhl v roce 1975, kdy pro oslavy 700 let města Nymburka zrealizoval svoji adaptaci románu Ferdinanda Schulze Nymburská rychta. Premiéru na Kostelním náměstí 6. září 1975 sledovalo 8 tisíc lidí, ale již den před tím vidělo 5 tisíc diváků veřejnou generálku. Následně se hra dočkala dvaceti repríz.

Byl i úspěšným dramatickým autorem. Napsal pohádky Honzovy začarované necky, Král 3333, Námluvy princezny Georgíny, Nesnáze draka Bracha, adaptace Broučků či pohádky O Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém, divadelní hry Slovo má babička, Ve jménu života, Konec Dona Juana, Nemoc Charlese Calverta, Ocelová lávka, Turecká věž, Nymburská rychta. Psal i pro Českou televizi.

Kromě dramatické tvorby se věnoval i publicistice a napsal několik knih literatury faktu.

Po odchodu do důchodu pracoval ještě několik let jako programový pracovník Domu kultury železničářů. Podílel se na mimořádně bohatém kulturním životě - měsíčně se zde v té době konalo průměrně 25 kulturních pořadů. Do města přivedl nejlepší herce a představení profesionálních i amatérských divadel z celé republiky, začínající i velké hvězdy doby.

Jan Paulů zůstává bezesporu jednou z největších osobností nymburského divadla a je bez nadsázky legendou města Nymburka.

Výstava se koná do 15. dubna (každé pondělí zavřeno).

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.