Na rozdíl od díla Boženy Němcové se ale dá přirovnat k literatuře faktu, neboť nejenomže sleduje životní osudy pěti generací mlynářského rodu Fasterů, který zakotvil na Horách Kutných, a je i kronikou tehdejšího života, ale mezi řádky načrtává i emancipační hnutí žen na Kutnohorsku, které vrcholí začátkem 20. století.

Autorka rukopisu, psaného bohatým, čtivým jazykem, postrádajícím však archaismy, jak bychom se snad mohli domnívat, Marie Vondrová-Fastrová (nar. 1875), byla nejenom regionální spisovatelkou, ale rovněž jednou z prvních českých učitelek. Její kultivované vyprávění o osudech jejího rodu je i nebývalou učebnicí nejenom historie, ale i mezilidských a především rodinných vztahů, plných lásky, pochopení a v neposlední řadě všeobecné úcty jednoho člověka k druhému. Šťastným krokem editora je zachování jazykového stylu autorky, který spoluvytváří jedinečnost díla.

Stránky knihy jsou pod čarou doplněny mnoha vysvětlivkami, které se váží k pojmům z historie, ke slovům nářečním i dobovým odborným výrazům, zejména z mlynářství. Paměti z Fastrova mlýna jsou též doplněny dobovými černobílými snímky, sahajících s objevem fotoaparátu do 19. století.

Jedinečnou kroniku jmenovaného mlynářského rodu doplňuje významná kapitola poznámek k dějinám oslošachteckého mlýna, o kterém je řeč, a jeho nejbližšího okolí, která jistě nejednoho čtenáře přiláká i na výlet do míst pod proslulou kutnohorskou Svatobarborskou katedrálou, kde se kniha odehrává. A lidé, zajímající se o technické památky, rovněž jistě ocení závěrečnou sondu do historie kutnohorských mlýnů.

Do třetice všeho nejlepšího

Rukopis knihy Paměti z Fastrova mlýna je takříkajíc poklad z půdy. Prvně vyšla roku 1948, v poválečných časech druhé světové války, aby na téměř čtvrt století zmizela z povědomí nejenom široké čtenářské veřejnosti, ale i učitelů literatury. V Kutné Hoře však byla stále kultovní knihou, která nechyběla v mnohé domácí knihovničce.

V roce 2014 vyšla po šestašedesáti letech v edici Miraculum Octavum Mundi. Ke spolupráci byl přizván kutnohorský výtvarník, pedagog a filmař Vladimír Císař, milovník literatury 19. století, především regionální, vážící se ke Kutné Hoře. Ten knihu vyzdobil originálními ilustracemi - jak barevnými akvarely, tak i zdařilými černobílými ilustracemi, evokujícími linoryty či dřevoryty. Druhé vydání Pamětí z Fastrova mlýna Kutnohořané brzy rozebrali a jejich nehynoucí zájem si po třech letech vynutil i současnou třetí reedici.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.