Placku polabské roviny kolem Kolína přehlédnete z vrcholového ochozu dokonale, při dobré viditelnosti, tedy nejlépe na podzim, jsou prý vidět i 80 kilometrů vzdálené Krkonoše.

Kdyby se znova potkali u Kolína pověstní medvědi z oblíbených filmů, určitě byste je zahlédli.

Místo vody z Labe

Není architektonickým ideálem, ale strohou stavbou, která od roku 1930 sloužila do roku 1977 perfektně svému účelu. Z Pražského předměstí zásobovala žíznivý Kolín vodou. Třebaže město leží u Labe, přestalo  vodu z řeky čerpat, měšťané se rozhodli pro zásobování z nedalekého Štítarského údolí. K tomu bylo třeba zbudovat přečerpávací nádrže a vodojem, obé město v předminulém a minulém století dostalo.

O stavbě, fungování a mnoha záležitostech kolem vody se dozvíte v expozici uvnitř vodojemu. Věž, kterou navrhl ing. Jan Hráský, je vysoká 45 metrů. Původně měla mít kulovitou nádrž na vodu, na válcovitou ji změnil architekt František Janda, žák Jana Kotěry. 

Ke vstupu do rozhledny vede dvouramenné schodiště, u paty vodojemu najdete pítko, ale jen s užitkovou vodou.

Projdete vodním zásobníkem

Pokladna s prodejnou upomínkových předmětů leží u vchodu tubusu, odtud se stoupá komorou zásobníku o objemu 450 m³ k vrcholové expozici. V zásobníku jsou různé úrovně nasvícení, výstup doprovází zvuk bublající vody, je to, jako byste šli velkou vodovodní trubkou. 

Za svůj výkon si můžete zatleskat, je to tu přímo doporučeno, stěna se vám za odměnu zbarví do azurova.

Vzhůru k výškám

Dvě stě čtrnáct, patnáct, šestnáct, výdech, nádech. Jsme na vrcholu, výhled je dokonale panoramatický.

A výhled jen nejen popsán na doprovodných panelech, ale také promítán na šesti obrazovkách s doplňujícím textem. Expozice je to vskutku dokonalá, parádní. Některé z popisovaných objektů přímo vidíte, další, skryté za terénními vlnami, jsou popsány s uvedením kilometráže, GPS, azimutu. K tomu třeba připočíst vědomostní testy.

Uvidíte 2 hrady, 2 vysílače, jedno hradiště, 4 rozhledny, dvoje pohoří, i Bezděz a Sněžku, 3 tvrze, kostely.

Na prohlídku si vyhraďte alespoň půl hodiny

Určitě to není záležitost pár minut, které jsem měl, anžto jsem přišel před zavírací dobou. Dejte si na prohlídku minimálně 30 či spíše 40 minut. S focením je to horší, před okny jsou nataženy sítě. Takže se musíte trefit mezi oka.

Vodojem měl namále, uvažovalo se o jeho likvidaci, nakonec se podařilo městu objekt v roce 2005 zakoupit. Stavba stála ve 30. letech 6 miliónů, rekonstrukce téměř dvojnásob.

Vyhlídka je otevřena celoročně kromě pondělí. Od vlakového nádraží k patě rozhledny jede linka MHD č. 1, parkovat se dá u vodojemu.

Od roku 2010 je Vodojem na seznamu technických památek.

Další informace