V roce 750 byl objeven Slaný pramen a kníže Nezamysl zakládá Slaný. Na začátku 12. století přešla velká část osady do vlastnictví benediktinského kláštera v Ostrově u Davle, který tu nechal vystavět románskou baziliku sv. Gotharda. Na jejím místě stojí dnešní pozdně gotický kostel téhož zasvěcení.

První písemná historická zpráva o Slaném pochází z roku 1262. Osada byla králem Václavem II. někdy mezi lety 1295 až 1304 povýšena na město. Benediktini opustili město v roce 1419 – stává se z něj město husitské. V květnu 1420 ho obsadila vojska císaře Zikmunda, jenž ho dokonce sám navštívil.

V březnu 1421 však otevřeli měšťané brány opět husitskému vojsku a stali se součástí pražského městského svazu. V něm zůstali až do dobytí a vyplenění města vojskem Jana Roháče z Dubé, kdy se podrobují radikálnějšímu táborskému svazu. Po porážce táboritů v bitvě u Lipan se město poddalo vládě panské jednoty a roku 1436 přijalo Zikmunda za krále. V roce 1452 podpořilo město volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem, když se stal králem, obdařil město mnoha výsadami.

Po porážce stavovského povstání prodal císař město Jaroslavu Bořitovi z Martinic, stává se z něj poddanské město. Martinicové tu panovali až do roku 1848, ale již v roce 1794 byl Slanému navrácen statut svobodného města.

Památky v centru města

V centru města můžete obdivovat zbytky městských hradeb, štíhlou Velvarskou bránu, na čtvercovém Masarykově náměstí a v okolních ulicích řadu hodnotných domů, jejichž původ sahá až do období renesance, dominantou náměstí je stará radnice se čtyřicet metrů vysokou věží.

V bývalé piaristické koleji nyní sídlí Vlastivědné muzeum a knihovna. Z církevních staveb vyniká trojlodní kostel sv. Gotharda s hranolovou věží a zajímavým portálem, barokní fara, klášter bosých karmelitánů, kostel Nejsvětější Trojice s loretánskou kaplí uvnitř, či kaple Božího hrobu na vrchu Nad Kvíčkem.

Z novějších architektonických památek připomeňme impozantní novorenesanční budovu Okresního domu z roku 1902 a budovu bývalé Okresní záložny z roku 1896, ozdobenou sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše.

Mimořádné dojmy z historického královského města Slaný jsou mírně pošramoceny několika nedostatky. Zcela určitě by si jeho architektonické památky zasloužily cedulky, když už ne s popisem, tak alespoň s názvem. Turista pak stojí např. před jakousi věží ve Fortenské ulici či panskou sýpkou v ulici Palackého a marně přemýšlí, o co jde. To platí i o Okresním domě a dalších objektech.

Pod kostelem sv. Gotharda je mimořádně zajímavý zbytek středověkého opevnění, bohužel za zamčenými železnými vraty a betonovou zdí. Městské muzeum má o nedělích zcela nepochopitelně zavírací den, stejně jako veřejné WC.

Asi by se na radnici měli zamyslet. Naštěstí lze požádat o informace a tištěný plánek v městském informačním centru pod Velvarskou bránou.

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.