Dějiny hradu Točník začínají zhruba o sto let později než historie jeho menšího bratra hradu Žebrák.

Jako honosné representační sídlo jej nechal koncem 14. století zbudovat král a římský císař Václav IV. Místo obtížné přestavby hradu Žebrák, poškozeného požárem roku 1395, nechal panovník zbudovat na vyšším kopci větší hrad. 

Podle lidové etymologie byl hrad nazván podle toho, že se každý musel třikrát otočit okolo hory, než se dostal do hradu Točník.

Točník kromě pohodlí poskytoval i bezpečnost, neboť vláda byla provázena četnými konflikty s panstvem – v roce 1394 byl dokonce zajat přívrženci svého bratra Zikmunda a vězněn v Praze a později i ve Vídni. České země zažívaly pomalý ústup z výsluní, na které je vynesl Karel IV. Václav se tehdy často uchyloval se na své hrady v Křivoklátských lesích, na Křivoklát a později na Žebrák a Točník.

První léta 15. století byla pro nový hrad zároveň i zlatou érou. I když Václav IV. přišel roku 1400 o císařskou korunu, hlavní brána byla stále vyzdobena znaky zemí, jejichž korunu si Václav nárokoval. Do hradu přijížděla významná poselstva a zde byla vydána řada významných listin. Tak roku 1383 pobýval na hradě rakouský vévoda Leopold, roku 1388 kníže Rudolf Saský, roku 1392 zde král Václav IV. potvrdil listinu, jíž bylo povoleno založení Betlémské kaple. Točník byl králi v mnohém tím, co jeho otci Karlovi Karlštejn.

Královský hrad, postavený na příkaz Václava IV., byl dále upraven renesančně a barokně.

Zpřístupnění horních pater Královského paláce 

„Od roku 1996 se snažila správa hradu o zpřístupnění prostor pod krovem Královského paláce ve 4. a 5. podlaží na hradě Točníku. Podařilo se to až v letošním roce,” uvedl JUDr. Petr Zemánek, kastelán hradů Žebrák a Točník. 

„Krov byl upraven na základě projektu Ing. Víta Mlázovského, tesařskými pracemi tesaře Petra Růžičky (Ars Tignaria) a později firmy Lanostav s.r.o. Veškeré trámy do krovu byly dopraveny prostřednictvím kolového otočného šlapacího jeřábu, sestrojeného na základě vyobrazení v Bibli Václava IV. opět Ing. Vítem Mlázovským a Petrem Růžičkou. Stavba jeřábu, vymyšleného na Točníku, probíhala v rámci výstavy Karel IV. na nádvoří Pražského hradu za mezinárodní studentské účasti (manželé Brownovi z Bostonu). Jeřáb se stal součástí didaktického programu této výstavy. Po skončení výstavy vynášel repliky soch císaře Karla IV. a krále Václava IV. na Staroměstskou mosteckou věž Karlova mostu. Poté byl jeřáb přesunut na opravu krovu Královského paláce na hradě Točníku, tedy tam, kde vznikla myšlenka jeho stavby,” vysvětlil Petr Zemánek.

„Na Točníku pokračovala stavba úpravou krovu a santusky, vybudováním ochozových lávek, vybudováním vnitřního a vnějšího schodiště, opravou točitého šnekového schodiště, částečným výmazem podlahy a pokládkou dubové podlahy ve velkém sále. Multifunkční mobiliář sálu navrhl Ing. Mlázovský,” dodal kastelán.

Oficiální zahájení turistické sezony s bohatým programem se koná 30. března. 

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.