Žebrák byl první

Nejen stavebně, ale podle pověstí také podle prvního návštěvníka na dokončeném hradě dostala pevnost jméno. Hrad si postavili páni Zajícové. Původně měli doupě na vzdálenějším Valdeku.

Hrad stál při cestě z Prahy do Němec, koupil ho Jan Lucemburský. Chvíli tu pobýval i Karel IV., ale sídlo neměl pozdější císař v lásce, zemřel mu tu jeho prvorozený syn. Komu se tu líbilo, byl Václav IV. Jen do doby, kdy v roce 1395 požár vše zničil a král si nechal na kopci nad ním postavit daleko monumentálnější sídlo.

Žebrák se snažili obnovit, ale na úzkém ostrohu moc místa nebylo, přesto byl využíván, spolu s Točníkem zažil husity, v počtu asi 8000 hrady oblehli, ale nedobyli. Po požáru v roce 1532 už se neopravoval, ale vznikla pod ním ves. Kruhová věž, a pár obvodových zdí jsou skromnými pozůstatky sídla, kameny byly použity povětšinou na stavbu Točníka, část i na okolní stavení.

Krajinou koz a ovcí za Václavem IV.

Parkoviště je v asi v třetině kopce, už při vyjetí ze vsi můžete vpravo spatřit velké stádo koz a ovcí, kolem dalších půjdete při cestě na hrad.

Prohlídka je bez průvodce. Můžete se toulat mezi zdmi, zavítat do jedné z největších gotických síní s expozicí o historii, fotografiemi z řady filmů, které se tu točily. Filmařům se tu líbí - vzpomenu třeba Čachtickou paní, Fausta, Johanku z Arku, Zvoníka od Matky Boží, Karla II. nebo seriál Borgia.

Václav IV. byl kontroverzní panovník, se šlechtou se moc nepaktoval, raději se bavil, než vládl a nálada ve společnosti byla také blbá. Šlechtici krále nectili, párkrát ho zajali a věznili. To se schylovalo k rebelii. Když se lidi naštvou a mají v čele šikovného vůdce, je pro mocné zle – tak jsme vstoupili s husitstvím do evropských dějin.

Velkou roli hrál jeho bratr Zikmund, ale ten byl panovníkem pragmatickým a uměl si pořádek udržet. Ale to Václav netušil, když pro něj v letech 1398-1401 hrad stavěli. Zikmund hrad zdědil, ale v Čechách nepobýval, takže zdi, mezi kterými procházíte, putovaly jako zástavní hrad z ruky do ruky.

Čeněk z Vartemberka ho nechal renesančně přestavět, u západní brány dal vyhloubit studnu. Poslední slávu zažil Točník za Lobkowiczů, od roku 1556 trvala asi pět desetiletí. Štěstí nepřišlo ani s Rudolfem II. Mystik a podivínský mecenáš zjistil, že tu straší. Tak vzal do zaječích. 

Za třicetileté války byl hrad hodně zdevastován, prchali se sem ukrýt lidé z okolí. Už zde nikdo nebydlel, nebýt založení poutní kaple sv. Bartoloměje v paláci v roce 1733, asi by byla ruina mnohem větší, i když před sto lety ještě byla pod střechou.

Hrady stojí na panství Colloredo-Mansfeldů, v roce 1923 je majitel Josef Colloredo-Mansfeld prodal Klubu českých turistů – dohromady za 10 tisíc korun, Žebrák stál 8000. Od roku 1953 jsou státními památkami. 

Další informace

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.