„Václavka bude letos opět trochu jiná, doplní ji další postavy, např. hradní stráž v přízemním strážním prostoru nebo naopak v podkroví ve zvonici zvoník, který ukáže i náš nový zvon z roku 1918, který máme zapůjčený do doby, než se podaří z veřejné sbírky pořídit zvon vlastní," uvedla Jana Sedláčková, kastelánka zámku Konopiště.

Ve věži byl Václav IV. údajně vězněn během svého zajetí českými šlechtici.

Václav IV. se narodil třetí manželce Karla IV. Anně Svídnické 26. února 1361 v Norimberku. Jeho narození bylo záležitostí prvořadého politického významu, protože následník byl zárukou dalšího pokračování dynastie.

Manifestací lucemburské pozice v Říši se měl stát i křest. S ním se čekalo jeden a půl měsíce do 11. dubna, protože byla pozvána řada významných hostů. Do Norimberku se sjeli kurfiřti a světští i církevní hodnostáři, z Prahy byl převezen říšský poklad. Potomka Karla IV. pokřtil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Za dva roky, dva měsíce a čtyři dny, 15. června 1363, se v pražském chrámu sv. Víta konala Václavova korunovace.

Pozici Václava jako budoucího panovníka Karel IV. od počátku upevňoval a posiloval. Václav například spoluvydával důležité listiny společně se svým otcem, o něco později jsou některé listiny vydány jen Václavovým jménem. Když císař Karel IV. 29. listopadu 1378 na Pražském hradě zemřel, budoucímu panovníkovi chyběly do osmnáctin tři měsíce.

Na počátku Václavovy vlády stála po jeho boku řada rádců císaře Karla IV. Ti však z Václavova okolí odcházeli a nový král ve výběru nových mnohdy neměl šťastnou ruku. Trvale měl problémy i se svými nejbližšími příbuznými, spory měl zejména s nevlastním bratrem Zikmundem a bratrancem Joštem. Osudově se Václav IV. střetl s třetím pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna.

Spojení Jošta Lucemburského s panskou jednotou vyústilo ve Václavovo zajetí v Králově Dvoře u Berouna 8. května 1394. Panovník byl odtud odvezen na Pražský hrad. Když se ale za něj zasadili Václavův nevlastní bratr vévoda Jan Zhořelecký a moravský markrabě Prokop a jejich vojsko se blížilo k Praze, byl zajatý král převezen na rožmberský hrad Přiběnice, pak na Český Krumlov a dál do Rakous na hrad Wildberg. Na cestě do Rakouska přenocoval Václav IV. v severovýchodní věži konopišťského hradu, která se dodnes nazývá „Václavka“.

Vojsku Jana Zhořeleckého, které vytáhlo do jižních Čech, přibyla i pomoc z Říše vedená Ruprechtem III. Falckým. Dohody o Václavově propuštění bylo dosaženo 30. července 1394.

Zajetí vladaře nemělo v českých zemích v předcházející době precedens. Důvody panského odboje dokladuje ujednání mezi panskou jednotou a králem uzavřené na Žebráku v květnu 1395. Výsledkem byl podíl panstva na výkonu moci a omezení suverénního postavení panovníka.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.