V parku leží řada jejích miláčků pod kamennými náhrobky, Sidonie odpočívá v lesním zátiší nedaleko kostelní zdi. V Janovicích není jen půvabný zámek, který se podařilo na poslední chvíli zachránit. Když uvidíte na dokumentárních snímcích jeho stav v polovině minulého století, podivíte se, že ho vůbec dali do kupy.

Park, ve kterém je zámek zasazen, stojí za vycházku sám o sobě. Mohutné stromy, většinou dubiska a jehličnany, svažitý terén, rybník, pohoda pro městskou duši. Kdysi si páni z Janovic postavili tvrz, chránil ji vodní příkop, z dispozice stavby je to patrné. Nevelký objekt renesančně přestavěli Říčanští, poté v 18. století vše zdokonalili Vrbenští. Vratislav z Mitrovic se tu také podepsal, v jeho době zámek získal svou romantickou novogotickou podobu. Když ho s velkostatkem koupili Nádherní, psal se rok 1876, posléze se z něj stal velký společenský salón.

Expozice národních obrozenců

Za hraběnkou Sidonií Nádhernou, která svému jménu dělala čest, jezdily přední osobnosti kulturního světa. Zejména básník E. M. Rilke si to tu oblíbil. O Janovicích se mluvilo jako o „rajském ostrově“. Bylo to tu hezké, útulné, přívětivé.

Bohužel z interiérů se nedochovalo téměř nic, zámek je expozicí Národního muzea o našich historických osobnostech a životním stylu v 19. století. Najdete zde připomínky na Erbena, Havlíčka Borovského, Tyla, Smetanu a další, jejich osobní předměty, fotografie, kresby.

Sidonie musela emigrovat

O hraběnce Sidonii a jejím nelehkém osudu je až závěrečná průvodcovská zmínka. Zámek zakoupil její otec Karel Nádherný, rytíř z Borutína, Sidonie se zasloužila o povýšení rodu mezi šlechtu, privilegia ale netrvala dlouho, vznik republiky predikáty zrušil. Z majitelů erbů se stali velkostatkáři.

Hraběnka byla velmi pokroková, ráda cestovala a diskutovala, bohužel se nikdy nenaučila česky. Velmi milovala život, dokonce chtěla mít dítě s Maxem Švabinským, jenž ji portrétoval. 

Za války Sedlčansko a Neveklovsko zabrali jako výcvikový Němci, Čechy odtud vystěhovali. Nejprve tu byla komandatura tankových vojsk SS a kasárna, poté výchovný tábor pro uprchlé z nucených prací v Říši, nakonec vazební tábor, pobočka koncentráku ve Flossenbürgu. 

Po válce se na zámku usadila sovětská, poté i naše armáda. Sidonii v Janovicích moc v lásce neměli, neuměla s místními komunikovat. Po komunistickém puči v roce 1948 odjela do Anglie, v roce 1950 tam zemřela, o 49 let později byla a převezena do Janovic.  

V roce 1950 zámek vyvlastnili, využit byl jako sklad textilu. Poté se sem přestěhovaly sbírky okresního archívu, ale to již začal chátrat. O několik let později přechází na Národní muzeum. To je zachránilo a zpřístupnilo veřejnosti i s parkem.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.