Tomáš Proll zdůrazňuje, že ve své umělecké tvorbě pracuje s nadsázkou, ironií i metaforou. Jeho díla nejsou tedy prvoplánová a divákovi nabízí prostor pro fantazii. Sám říká, že vnímání výtvarného díla je stejné jako u knihy – zaujme mne mnohem více, když v ní naleznu nějaký příběh, se kterým se ztotožním.

Reliéf s názvem Čekání v dešti nás zaujal na první pohled. Sedící žena se psem a stojící muž. Oba s deštníky. Okamžitě se mi vybavil film Cestující v dešti s Charlesem Bronsonem a Marlène Jobertovou, a to už je hezkých pár let, co jsem tento film viděl. Ale může vyvolat i jiné asociace. Rozcházení (ale co bude se psem?), nebo naopak důležité setkání (bez ohledu na počasí). Ale reliéf má i další příběh – komerční. Dle původního záměru měl být tento motiv realizován jako sousoší před jistým milenci oblíbeným hotelem. Plastiku měla doplnit voda stékající po deštníku. Takže přece jen motiv jakéhosi setkání, i když diskrétního.

Reliéf Kyvadlo lze vnímat jako běhu věcí v čase, kdy i jezdec na koni se snaží uniknout a nechce se nechat svázat časem.

Kresba Rozhovor dvou šnečích ulit může mít širší výklad. Dvě postavy jistí svoji existenci možností útěku do ulity, byť vedou osobní rozhovor, ale jeho smysl je nejspíš pochybný, vyjádřený dětskými frkačkami – každý si vede svou, takže obsah postrádá smysl.

Král Ubu může být v každém z nás. Pyšně se domníváme, že ovládáme život, ale uniká nám, že nejsme mimo něj, ale v něm a podmíněně. Tahle absurdnost je vyjádřena formálně atributy bubnu a slepice, a koruna je jen papírovou čepicí.

A jaký je pracovní režim takového umělce žijícího v malé vesničce v jižních Čechách? To jsme se dozvěděli až od jeho ženy Drahy. Po ranní kávě a nezbytné meditaci už má jasno jakou tvorbou naplní den. Pokud začíná pracovat na novém díle, první myšleny zachycuje ve skicáři nebo si pohrává s hlínou. Ten příběh, který chce vtisknout do svého díla, však začíná dávno předtím. Nasává inspiraci v kontaktu s lidmi, ve svém okolí a ve své oblíbené antice a jejích bájích.

Ohlednutí za tvorbou Tomáše Prolla vzbuzuje obdiv. Od roku 1999 vytváří sošky okřídlené Thálie pro Jihočeské divadlo. Jeho plastiky jsou umístěné v řadě muzeí v zahraničí (Japonsko, Kanada, Francie…). Speciální tvorbou jsou bronzové pamětní desky, běžnou pak žardiniéry, obklady stěn a nevyhýbá se ani keramickému nádobí. Jeho kašny našly své místo v tuzemsku i v zahraničí.

Jeho velkým životním dílem je kašna s figurálními plastikami v Úsilném u Českých Budějovic. Kašnu ovládají imaginární tvorové – bronzový oslík se dvěma dráčky rozpohybované vodním zdrojem.

Další plastiky

A co je u našeho umělce výjimečné - svůj um si nenechává pro sebe. Pro zájemce pořádá ve svém atelieru kurzy keramické tvorby. Je přesvědčen, že v každém člověku dřímají nějaké umělecké vlohy. Jen je třeba otevřít ta správná vrátka.

Výstava v pražské Viole bude otevřena do 5. června.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.