Objev komety

27. listopadu objevil novou kometu Terry Lovejoy z Austrálie. Ta nyní nese jeho jméno: C/2011 W3 (Lovejoy). Terry rozhodně není žádný nováček a je to již jeho třetí objev. Při prvních výpočtech dráhy se ukázalo, že by se mohlo jednat o tzv. "kometu Kreutzovy skupiny", které prolétají v těsné blízkosti Slunce.

Kreutzova skupina komet

Gravitační porucha v minulosti přesměrovala obří kometu do těsné blízkosti Slunce. Kolem roku 326 našeho letopočtu se prohnala nad jeho povrchem a těleso se v prudkém žáru rozpadlo na mnoho úlomků. Každý z nich má mírně odlišnou dráhu a zhruba každých několik set let se ke Slunci opět vrací po eliptické dráze a dále se drolí na menší a menší kometky. Mnoho těchto minikometek zaniká nad Slunečním povrchem. Sonda SOHO určená k výzkumu Slunce z vesmíru tyto kometky pravidelně pozoruje a již jich objevila přes 2000.

V minulosti se ovšem objevily i větší úlomky, některé z nich byly dokonce tak jasné, že byly vidět i ve dne. K nim patřila např. kometa Ikeya-Seki viditelná v roce 1965. Objev komety Lovejoy ze Země ještě před průletem kolem Slunce znamená, že bude patřit k těm větším kusům. Viditelnosti ve dne se asi nedočkáme, měla by ale zářit v přímém přenosu na kameře sondy SOHO.

Přímý přenos z vesmíru

Sonda SOHO je společný projekt Evropské kosmické agentury a NASA, určený k výzkumu Slunce. Ve vesmíru pracuje již od roku 1995. Na palubě sondy se nachází tzv. koronograf, malý terčík zakrývá Sluneční kotouč, a kamera tak může nerušeně pozorovat jeho okolí. Snímky sondy jsou jen s minimálním zpožděním k dispozici na internetu.

Kometa nejprve vstoupí 14. prosince do pole kamery C3, později ji spatříme i na kameře C2 snímající menší oblast s vyšším rozlišením. Kruhový terčík uprostřed znázorňuje polohu Slunce. Nejvyšší jasnost dosáhne o půlnoci ze čtvrtka na pátek, to bude ovšem skrytá za terčíkem. Na kamerách tou dobou uvidíme pouze jasný ohon.

Unikátní výzkum českých astronomů

S touto kometou je spojen i zatím bezprecedentní úspěch českých astronomů. Na popud amatérských astronomů ze Společnosti pro meziplanetární hmotu využil tým profesionálů, pod vedením Jana Ebra z FZÚ, robotický dalekohled FRAM v Argentině k jejímu snímání. Díky přízni počasí se ji povedlo zachytit v průběhu přibližování ke Slunci celkem v pěti nocích. Byly tak získány unikátní data o fyzice těchto komet, což pomůže zpřesnit odhad jasnosti v následujících dnech.

Snímky vědeckého týmu v plném rozlišení a další informace o snímání komety naleznete na webu kommet.cz.

Přesné pozice získané českými astronomy také pomohly zpřesnit dráhu, podle ní lidstvo kometu již možná jednou spatřilo, a to v roce 1689. Zpřesnění dráhy také umožní zaměřit kometu ve dne velkými pozemskými dalekohledy, pracujících v milimetrové a submilimetrové oblasti.

Přestože může kometa na snímcích sondy vypadat hrozivě, nepředstavuje pro Slunce ani pro Zemi žádné nebezpečí. Naopak, očekává se, že kometa průlet "peklem" nepřežije.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.