„Generální rekonstrukce Historické budovy se blíží k závěru. Po jejím otevření nebude Národní muzeum sloužit jen k prohlídce expozic, ale budou zde i odpočinkové klidové zóny. Jsem proto rád, že se Hlavní město Praha rozhodlo zainvestovat a důstojně opravit okolí Národního muzea. Věřím, že úpravy veřejného prostoru budou prvním krokem k celkové revitalizaci okolí magistrály a Václavského náměstí a díky tomu se nejen muzeum, ale i jeho okolí stanou oblíbeným místem pro trávení volného času a relaxaci,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Význam prostoru a uvažované využití předurčuje tento prostor primárně pro pěší. Doplnit by ho měla tramvajová trať se zastávkami, byť zatím nefunkčními. Zastávky a trať v budoucnu přispějí k významu náměstí mezi budovami Národního muzea jako uzlu hromadné dopravy,“ popsal další změny architekt a vedoucí projektů Institutu plánování a rozvoje Prahy Jakub Hendrych.

„Na svahu u Legerovy ulice chceme vytvořit místo s velkým množstvím zeleně, která by celý prostor oživila,“ řekla o změnách primátorka Adriana Krnáčová.  

Budova Národního muzea byla postavena v letech 1885-1890 podle plánů arch. Josefa Schulze a je typickou ukázkou české novorenesance, inspirované vzory francouzského klasicismu. Stavba budovy přišla na 2 000 000 zlatých.

Pozoruhodná je přírodními kameny, které byly použity k její stavbě i k její výzdobě. V jejím plášti je z přírodního kamene především sokl, hlavní architektonické články a sochařská výzdoba. Na rampě muzea je třístupňová půlkruhová fontána, uprostřed fontány sedí Čechie se svatováclavskou korunou, Vltava a Labe na stranách, opodál Morava jako děvče s klasy a Slezsko jako hoch s tkalcovským člunkem. Autorem soch je Antonín Wagner.

Po stranách vchodu do budovy sedí dvě postavy: Historie a literatura a Přírodní vědy (autor Josef Mauder). Reliéfní desky pod nápisem Museum regni bohemiae na průčelí od Antonína Wagnera znázorňují založení Zbraslavského kláštera Václavem II., založení Karlovy univerzity Karlem IV. a Rudolfa II. v kruhu učenců. Alegorické skupiny Obětavost, Nadšení, Láska k pravdě a Láska k minulosti na nárožních pilířích jsou od Bohuslava Schnircha.

Vstupní sloupovou halu zdobí bronzové plastiky Libuše, Přemysla oráče, sv. Václava a Přemysla Otakara II. od mnichovského sochaře Ludvíka Schwanthalera. Na muzejním schodišti ve středním křídle budovy je: Eliška Přemyslovna, Jiří z Poděbrad, Arnošt z Pardubic a Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a dále je zdobeno řadou šestnácti poprsí mužů, kteří mají zásluhy o muzeum a Poppovými medailony 32 českých králů. Majitelem muzea  je od roku 1949 stát.

Národní muzeum bylo založeno slavnostním provoláním zemské šlechty 15. dubna 1818.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.