Výstava Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty potrvá až do 4. března a nabízí k prohlídce rozsáhlou kolekci renesančních portrétů i osobních předmětů nejvyšší české a moravské šlechty. 

Na probíhající výstavě, kterou Národní památkový ústav pořádá ve spolupráci s Národní galerií v Praze, byly ve čtvrtek 25. ledna představeny originály dopisů Perchty z Rožmberka, šlechtičny ztotožňované později s postavou rožmberské bílé paní. 

Dopisy Perchty z Rožmberka

„Dopisy Perchty Lichtenštejnské z Rožmberka z druhé poloviny 15. století byly adresovány jejímu otci Oldřichovi II. z Rožmberka. Ten roku 1449 dvacetiletou Perchtu provdal za Jana z Lichtenštejna, moravského šlechtice z významného a bohatého rodu. Manželství však nebylo šťastné, a právě dochované dopisy zachycují Perchtin nešťastný osud. Perchta si v nich stěžuje na své bezútěšné postavení v rodině manžela a na špatné zacházení. V dopisech dokonce podezírá tchyni, manžela i jeho sestru, že ji chtějí otrávit. Mezi léty 1450 až 1470 napsala celkem 25 dopisů, které popisovaly její utrpení a otce v nich žádala o nápravu. Rozvod ve vysoce postavené aristokratické rodině však nepřipadal v úvahu. Proto se byla Perchta nucena smířit se svým údělem. Svého muže nakonec přežila o tři roky, zemřela v roce 1476 ve Vídni, kde byla pochována,” uvedl Mgr. Jan Cieslar, tiskový mluvčí NPÚ.

Ve druhé polovině 17. století objevil v rožmberském archivu Perchtiny dopisy historik Bohuslav Balbín. Balbín toužil odhalit v legendě o bílé paní, která se od nepaměti měla zjevovat na zámcích pánů z Rožmberka a z Jindřichova Hradce a ohlašovat osudy členů jejich rodů, skutečnou osobu. Perchta se svým osudem mimořádně hodila, a Balbín se proto rozhodl ztotožnit ji s bílou paní. Určil i její portrét mezi obrazy v galerii jindřichohradeckého zámku.

Portrét Perchty z Rožmberka

Perchtinu podobiznu lze na výstavě zhlédnout hned vedle jejích dopisů. Mladá žena je na obraze oblečena do bílých šatů podle španělské módy poslední třetiny 16. století. Červené spodní rukávy živůtku a červené rukavice v rukou ženy však odkazují spíše na oděv zásnubní či svatební, nikoliv na smuteční šaty tradičně spojované s postavou bílé paní.

„Obraz tvoří pandán k údajnému portrétu Jana z Lichtenštejna, který je na výstavě zastoupen. Podle restaurátorské zprávy však obrazy nevznikly ve stejné době a velikostně byly sjednoceny až později. Jednalo se tak zjevně o podobizny fiktivní. Údajný portrét Jana z Lichtenštejna znázorňuje mladého muže, kterému by mělo být podle latinského přípisu na obraze 20 let. Na obraze byl navíc nově odkryt špatně čitelný letopočet, který obsahuje číslice 154. Fiktivní portrét Jana z Lichtenštejna by proto mohl představovat mladého Jáchyma z Hradce, představitele bohatého rodu pánů z Hradce, který v roce 1546 dovršil dvacet let. Přestože obrazy nepředstavují pravou podobu Perchty a jejího chotě, je díky nim její příběh v podobě, kterou mu vtiskl Bohuslav Balbín, živý dodnes,” doplnil Jan Cieslar.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.