Osmého listopadu 1620 na návrší Bílé hory nedaleko Prahy proti sobě stanula vojska českých stavů a proti nim spojená vojska Katolické ligy a císařské armády. Bitva na Bílé Hoře byla sice krátká, ale stala se zlomem pro České země. 27 český pánů skončilo na popravišti a mnoho lidí muselo uprchnout za hranice.

Již čtyři roky po bitvě vyrostla na Bílé hoře malá barokní kaplička. Právě k ní v den výročí bitvy v roce 1624 směřovalo děkovné procesí. Císař Ferdinand II. však chtěl místu připomínající jeho vítězství dát okázalejší svatostánek a tak nedaleko kapličky položil roku 1628 základní kámen kostela Panny Marie Vítězné. Ke stavbě kostela však nedošlo.

Kaplička více než půl století chátrala, až ji roku 1704 opravil bavorský zedník Michael Hagen. O dva roky později kapličku, známou již jako Panny Marie Vítězné, rozšířili přístavbou osmibokého středu a kopulí. O další dva roky později byla z Říma přenesena kopie obrazu Panny Marie, s jehož originálem, údajně zneuctěným protestantským vojskem, obcházel páter Dominik katolické šiky před bělohorskou bitvou a vyzýval je k odplatě za její pohanu.

V 18. století zde probíhala výstavba kruchty a dvou kapliček, která změnila kostelík na půdorys kříže. Došlo též k malířské výzdobě interiéru, výjevy bělohorské bitvy namalovali Václav Vavřinec Reiner a Jan Adam Schöpf a motiv oslavení církve českými patrony v kopuli střední části vymaloval bavorský malíř Kosma Damián Asama.

Vznikl tak typicky barokní poutní areál, jehož rozvoj přerušil císař Josef II., který ho stejně jako mnoho jiných nechal roku 1785 zrušit. Spolu s okolními stavbami byl prodán sládkovi Josefu Ulrychovi, od něhož zchátralou stavbu roku 1811 koupil svatovítský kanovník Josef Čapek. Vlastním nákladem ho opravil a navrátil původnímu účelu. Po jeho smrti roku 1828 přešel kostelík do vlastnictví Benediktinů v Břevnovském klášteře. Podruhé došlo k obnově po listopadu 1989.

Ekumenická bohoslužba k výročí bitvy na Bílé hoře otevře i novou uměleckou intervenci nad hrobem padlých v bitvě 8. listopadu 1620 výtvarníka Václava Ciglera a architekta Michala Motyčky. Jejich tvorba vychází z potřeby vést dialog a reagovat na vzniklé podněty, např. k setkání se sebou samým, setkání s druhými lidmi, ale i setkání s těmi, kdo nás předešli, kdo se stali oběťmi krutých událostí.

Ekumenické bohoslužbě bude předsedat kardinál Miloslav Vlk, emeritní arcibiskup pražský a primas český, a Pavel Pokorný, farář Českobratrské církve evangelické ve Střešovicích, ve funkci prvního náměstka synodního seniora Českobratrské církve evangelické.

Bohoslužbu a vernisáž bude doprovázet gregoriánský chorál v podání Terezy Havlíkové, Kláry Jirsové, Kateřiny Pavlokové, Renaty Pušové a Ludmily Topiarzové.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.