Od okamžiku, kdy Voskovec s Werichem opustili ideu tzv. „bezpředmětného“ humoru a začali promlouvat z jeviště k politickým a sociálním skutečnostem své doby, provázely činnost Osvobozeného divadla intriky a politické kampaně namířené proti samotné jeho existenci.

Po uvedení hry Osel a stín (1933) a Kat a blázen (1934) nabyla kampaň nebývalé intenzity. Zahraniční i domácí fašismus, který byl ve hrách autorů zesměšňován, útočil na divadlo ze všech všemi myslitelnými prostředky. Útoky trvaly řadu měsíců. Byly organizovány demonstrace a výtržnosti při představení a rovněž sílila štvavá kampaň v profašistickém tisku.

Divadlo sice odpovědělo dvěma satirickými hrami – pásmy Vždy s úsměvem a Panoptikum, nakonec ale výpady proti jim samotným, divadlu i návštěvníkům představení vedly k rozhodnutí přerušit práci divadla. Opustili sál u Nováků (dnes divadlo ABC) s tím, že se budou věnovat práci ve filmu.

Celá pokroková umělecká fronta (v čele s Čapkem, Vančurou a Nezvalem) však záhy pochopila, že vyklizení pozic v tomto okamžiku by mělo netušený dosah nejen pro samotné divadlo, ale znamenalo by i uvolnění prostoru fašistickým tendencím. Za podpory početné řady diváků přesvědčili Voskovce a Wericha k pokračování v započatém díle.

Ti najali pro zbytek svého souboru sál Rokoko s miniaturním jevištěm a téměř bez všeho potřebného vybavení. Přejmenovali ho na Spoutané divadlo a v listopadu v něm začali zkoušet novou hru Balada z hadrů. Byla napsána s ohledem na omezené technické prostředky Spoutaného divadla a těžila z jeho improvizovaného prostředí.

Ústředním příběhem je osud svobodného člověka, básníka-revolucionáře, z něhož zkorumpovaná společnost udělá zločince, aby se zbavila jeho mobilizující touhy po svobodě. Hra měla obrovský úspěch a se svými 245 reprízami překonala i dosud nejúspěšnější hru Vest pocket revue, se kterou Osvobozené divadlo v roce 1927 začínalo. Dodala souboru i autorům tolik sil, že se znovu přestěhovali do bývalého sálu u Nováků, pod staronovou firmou Osvobozené divadlo.

Divadlo pod Petřínem uvede tuto svojí šestou hru poprvé 6. listopadu 2016 v Aule Tyršova domu v Praze na Kampě. Při jejím studování se samozřejmě vycházelo s původního libreta, bylo však nutné zásadně zredukovat satirické glosy, které byly poplatné době vzniku předlohy v roce 1935, a vložena byla pouze velká předscéna, která byla zařazena do nové poválečné inscenace na konci padesátých let 20. století v podání pánů Miroslava Horníčka a Jana Wericha.

Takto vzniklý prostor umožnil obohatit provedení o další písně třetího z autorů hry – Jaroslava Ježka, od jehož narození letos uplynulo 110 let. Celkem tedy během představení zazní 10 Ježkových písniček, které živě zahraje a zazpívá swingová kapela Modrá synkopa.

Druhá premiéra proběhne ve Vršovickém divadle MANA 28. listopadu.

Další informace

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.