Projekt Bubny do škol rozvíjí osobnost zábavnou formou, stejně tak kreativitu, posiluje soustředění, komunikaci, je také prevencí šikany a zmírňuje agresi. Dokáže děti zvednout od počítačů i mobilů.

„Projekt vznikal pozvolna. Měli jsme hodně bubnů, tak jsme zkusili dělat workshopy i pro děti, začalo mě to bavit, vytvářel jsem metodiku učení a postupně vznikly Bubny do škol,“ popisuje Tokhi vznik projektu.

Inspiroval se americkým modelem, kde jsou podobné projekty běžné. Projekt dává prostor momentům, aby si chvíli byly všichni rovni, aby se vzájemně respektovali, ale i poslouchali. Představení obnovené verze projektu Bubny do škol si nenechala ujít celá řada známých českých osobností. O šikaně se hovořilo nahlas a téměř každý potvrdil, že s ní má nějakou zkušenost.

S dcerou Sofií přišla Ivana Jirešová a prozradila, že šikanu ve škole byla nucená řešit: „Byla jsem překvapená, že to se mnou nikdo nechtěl moc řešit. Všichni mi říkali, že hlavně nechtějí žádné problémy. Šla jsem dokonce i za psycholožkou, abych věděla, jak o tom mám se Sofií mluvit. Děti se stydí říct, že jim někdo ubližuje.“ Doporučila všem, aby děti rozmluvili, aby řekly, co je trápí. Šikanu považuje za ošemetné téma, protože je snadno zneužitelné a nikde není stanoveno, co šikana přesně je.

Štěpánka Duchková spokojeně potvrdila, že šikanu se svými syny zatím nemusela řešit, ale zavzpomínala na výchovné metody jedné paní učitelky: „Paní učitelka dávala zlobivým dětem na čelo razítko prasete. Dnes by to bylo určitě bráno jako šikana, ale v minulých dobách komunismu to bylo normální,“ smála se dobře naladěná moderátorka.

Cvičitelka Hanka Kynychová dorazila s manželem a oběma dcerami. Ona sama se prý se šikanou nikdy nesetkala. Její děti pouze s posměšky. „Filip přišel jednou ze školy s tím, že se do něj spolužáci naváželi s tím, že má slavnou mámu, tak musí být určitě bohatý. Sofince se stalo na táboře něco podobného. Říkali jí, že je dcera té cvičitelky, tak jim pohotově odpověděla, že je dcera svojí mámy,“ sdělila pyšně Kynychová.

Dorazila i DJ Lucca se syny, kteří se s šikanou na rozdíl o maminky zatím nesetkali. „Když jsem byla malá, tak se mi děti ve škole smály – jmenovala jsem se Kvasnicová, měla jsem trochu odstáté uši a navíc jsem trpěla na ekzémy. Teď už si žádné trauma nenesu, ale v dětství a v teenagerovském věku mi to samozřejmě líto bylo a nenesla jsem to úplně dobře, styděla jsem se,“ svěřila manželka Michala Dvořáka ze skupiny Lucie.

To Ivetu Vítovou setkání přivedlo k úvaze, zda se o šikaně dříve spíše nemluvilo, nebo jí tolik nebylo. „Nevím, zda je to volnou výchovou, která je teď velmi populární, že si děti více dovolují než dříve, nebo tím, že média stále dokola opakují jeden případ a my pak máme pocit, že je šikana všude kolem nás.“ Zavzpomínala na svá školní léta, kdy se se s dětmi posmívaly, třeba kvůli tomu, že má někdo teplákovku po starší sestře, ale o nic dramatičtějšího prý nešlo.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.