Ještě v éře, kdy působila v pražském Semaforu, jí vyšel první singl, který zaujal jak publikum, tak kritiky – všichni oceňovali její hlas. K úspěšným kapitolám její kariéry patřila spolupráce s Václavem Neckářem a skupinou Bacily (s níž natočila i skvělou nahrávku Co je to láska), ale to už se potýkala s problémy, které způsoboval alkohol. I když byla vynikající zpěvačkou, stala se nevyzpytatelnou a nespolehlivou, čímž postupně pohřbívala talent i pověst.

Nepovedlo se jí sladit soukromý život s profesionálním muzikantským. Štěstí neměla ani manažera nebo kapelníka, který by ji dokázal umělecky kočírovat.

Zatímco v první polovině 70. let se dostala v anketě Zlatý slavík až do první pětice nejžádanějších zpěvaček, postupně upadala v zapomnění. V první polovině 80. let koncertovala s kapelami Orient a Centrum, ale i ji postihly zákazy. Údajně někomu vadily "zápaďácké manýry a anglicky zpívané písničky". Poslední koncert měla v roce 1985. 

Jana Robbová se narodila 4. dubna 1951 v Praze a jako dítě vyrůstala s matkou a starším bratrem. Bavila ji nejen hra na kytaru, ale také gymnastika. Po základní devítileté škole začala studovat střední zdravotní školu, ale nedokončila ji.

Zpívat před publikem začala v osmnácti. V talentové soutěži v pražské a dnes už neexitující kavárně Valdek se s písní Massachussetts dostala mezi trojici nejlepších. Když pak dostala nabídku k zahraničnímu angažmá u kapely The Lovely Sextet, neváhala ani minutu a následující tři roky sbírala zkušenosti v západoevropských zábavních podnicích.

Po návratu v září 1971 se stala členkou skupiny Miloslava Šimka v pražském divadle Semafor. Na deskách debutovala o rok později s písničkou Sopka. Zájem o spolupráci s mladou zpěvačkou, která cítila rock a blues, projevil i Karel Gott, který s ní natočil v roce 1972 na své album duet Toulky. K další spolupráci ale nedošlo, protože Jana Robbová prošvihla dvě schůzky a "slavík" se už potom neozval.

Mimořádně úspěšný byl pro ni rok 1973, kdy vystoupila na festivalu Děčínská kotva a s písničkou Strašáček vyzpívala nejen zlatou kotvu, ale i cenu publika. Její specifický hlas zaznívá také ve filmech Holky z porcelánu nebo Co je doma, to se počítá, pánové. Měla talent, ohromný nástup a spoustu šancí, ale mnohé z nich promarnila.

Dvakrát rozvedená zpěvačka špatně nesla i svá dvě mimoděložní těhotenství a později i fakt, že nemůže mít děti, po kterých velmi toužila. Poslední léta svého života pracovala jako servírka, ale hlavně se potýkala s vážnými zdravotními problémy. Zemřela na rakovinu jícnu 4. srpna 1996, bylo jí pouhých pětačtyřicet let.

Videoklip

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.