Knihu pokřtil historik Miroslav Šedivý z Katedry historických věd Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. O hudební zpestření se v průběhu křtu publikace postaral flétnista, dirigent, vokalista a hudební historik Lukáš M. Vytlačil, umělecký vedoucí souboru Ensemble Mathesius, jenž interpretoval několik ukázek francouzské dvorní hudby pro barokní flétnu.

Francouzský císař Napoleon I. byl jedním z nejproslulejších panovníků v dějinách, kteří nejpečlivěji dbali na svou sebeprezentaci. Kouzlu jeho osobnosti mělo podléhat nejen dobové veřejné mínění, ale i historická paměť příštích generací, ve které se svým životním příběhem a úspěchy snažil zvěčnit.

Umění mělo být pro Napoleona jedním z prostředků k naplnění jeho ambicí. Prostřednictvím dochovaných artefaktů poutá pozornost jako jedna z nejvýraznějších a zároveň nejrozporuplnějších postav minulosti. Jeho bývalé rezidence či četná bojiště, na kterých sváděl bitvy, dodnes zaplňují davy turistů. A tak není divu, že jeho obrazy či osobní předměty nacházíme v řadě šlechtických domů, dokonce i v těch, které patřily jeho zarytým nepřátelům.

V centru pozornosti knihy jsou stěžejní faktory, jež ovlivňovaly uměleckou a uměleckořemeslnou produkci, reflektující obraz Napoleona v mocenské struktuře a kontextu doby, ať už se jedná o problematiku uměleckého mecenátu, sběratelství či historizaci jeho obrazu v kolektivní paměti.

Jednotlivé kapitoly se dále zabývají proměnami Napoleonova obrazu ve filozofii a umění, analyzují jeho duchovní, estetické a uměleckohistorické předpoklady. Zároveň mapují jeho osobní vklad a podíl na formování vlastního obrazu, jenž byl v optice moci nezbytnou podmínkou k udržení veřejného mínění a též oporou této moci. Intervence do veřejného i soukromého prostoru a estetika nového životního stylu měly být prostředkem k dosažení tohoto cíle.

Právě umění, a potažmo kulturní dědictví, bylo jedním z pilířů Napoleonovy moci, médiem jeho obrazu, prostředkem jeho reprezentace, propagandy i osobnostního kultu. Dobová ikonografie tak vzala na sebe podobu zrcadla, ve kterém se měly promítat (a i promítaly) ony pilíře Napoleonovy moci, obraz, který měl uchvacovat, fascinovat, vzbuzovat respekt i zdání legitimity jeho vlády.

Těmito pilíři měly být především Napoleonova korunovace na francouzského císaře a italského krále, politické střety se světskou a duchovní mocí, aliance se starým panovnickým rodem Habsburků prostřednictvím sňatku s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou, narození římského krále, Napoleonova syna a následníka trůnu, historizace Napoleonova obrazu na veřejnosti a samozřejmě pilíř nejlépe vystihující Napoleonovo nadání a vojenského ducha – vítězná válka.

Na přípravě knihy Zrcadlo moci se podílela dvojice autorů ze Slezské univerzity v Opavě a Národního památkového ústavu. Kniha je dostupná v knihkupectví Národního památkového ústavu či na knižních pultech ve vybraných prodejnách.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.