Trocha Boha

Boží kameny u Strakonic jsou prý nabíjecím místem. Zato čertovin jsou v tuzemsku desítky.

Hodně pekelníka

Nejvíce je u nás Čertových kamenů, těch jsem napočítal 53, ale u každého pojmu se mohu v počtu mýlit. Je to u čerta těžké počítání.

Čert je zastoupen téměř v každé pohádce jako svůdník a pokušitel, ale český čert je v podstatě trouba. Dá se s ním vždy orat, platí na něj nesčetně různých zaříkávadel, posvěcených předmětů, nejčastěji se zažehnává křížem. Vždy a něj platí, jak v zimním, tak i v letním čase kohout. Proto je i na střeše největšího našeho svatostánku, katedrály svatého Víta. 

Má přehled o všech letících i šourajících se čertech. Vít patří spolu se svatými Václavem a Vojtěchem mezi zemské světce. 

Čert je figura vlastní Slovanům, západní křesťanská civilizace přinesla Ďábla, a to sem nebudeme tahat božstva Egypta, Mezopotámie, Indie.

V českých zemích a ve Slezsku si lidé o čertech vyprávěli, že jsou pyšní andělé, kteří byli spolu se svým vůdcem archandělem Luciferem svrženi do pekla.

Připomínky rohatého

Jenže než zapadli pod zem, dotkli se někde nějakého místa a hned tu máme Čertovy kameny, díry, kopce

Je zajímavé, jak se mění jejich viditelné znaky. Podzemní čerti mají rohy, ocas, kopyta a ti, kteří dopadli do vody, se změnili ve vodníky. 

Čertovy kameny najdeme například na Týřově, v Tupadlech, Doksech, Borotíně, Klášterci nad Ohří, Žižkovech…

Stopy po pekelníkovi, otisky kopyt, zadku najdeme v 27 případech – Humpolec, Jeseník, Karlovy Vary, Počátky, Telč, Železná Ruda…

Čertova brázda je zmíněna ve 12 případech, nejznámější je ta u Sázavy. Tu měl vyorat s ďáblem svatý Prokop, široký dvacetikilometrový příkop je dohadem mnoha vědců i nevědců. Orba čertem byla oblíbeným církevním námětem. 

Další brázda je situována u Hluboké, Frýdlantu, Lázní Bělohrad, Obděnic, Lukavce, Písku, Postřelmova...

Čertův hrad nebo hrádek je zmiňován 6krát. 

Čerti měli za úkol stavět. S mosty či branami se setkáváme 10krát, zeď budoval také 6krát, nejznámější je na úbočí Ještědu.

Proslulá kamenná Čertova stěna je po Lipnem. Proslulá je i stejnojmenná opera. 

Čertovy kopce jsou u nás v 8 místech – Koberovy, Malé Svatoňovice, Štramberk, Zebín…

V Myslívi u Klatov mají Čertovu studánku.

Na Šumavě najdeme ledovcové Čertovo jezero. 

Ve skalách na Ostaši dokonce Čertovo auto. 

S pánem čertem!

V Tupadlech vytesal sochař Levý do pískovce obří Čertovy hlavy a u Jindřichova Hradce je v lesích skála Ďáblova prdel. S pánem čertem! vás pozdraví v Muzeu čertů v Úštěku.

Říká se Neber slovo boží nadarmo. 

Ani ďáblovo či čertovo jméno se nesmělo beztrestně vyslovovat. Proto se používal jeho opis - čermák, čerchman(t), červ, nedobrý, ďas, diblík, čmert, rohatý...

A kde nestačil sám čert, tam nastrčil ženskou. 

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.