Hlavní obsah

Kdyby bylo na designérech, vypadal by trabant jinak

– BERLÍN

Moderní a aerodynamické měly být někdejší východoněmecké trabanty. Tak si to aspoň představovali konstruktéři těchto vozidel, z nichž se nakonec kvůli nedostatkové plánované ekonomice vyklubala bachratá plastová vozítka s "neopakovatelným" designem.

Foto: Bc. Patrik Pařízek

Vernisáž pod širým nebem a pěkné počasí přilákalo hodně návštěvníků.

Článek

Jak skutečně měl vypadat trabant i jejich plechový druh wartburg, se teď mohou po desetiletích dozvědět návštěvníci výstavy, která je k vidění v berlínském společenském centru Kulturbrauerei. V přestavěném bývalém pivovaru se do 8. března prezentují ve Sbírce vzorových produktů zaniklé Německé demokratické republiky.

Experti soudí, že práce tehdejších designérů Clausse Dietela a Lutze Rudolpha se klidně vyrovnaly renaultům, volkswagenům či fiatům. Nikdy ale nešly do výroby a ani se o nich tehdy nesmělo psát. Kvůli nedostatku peněz se komunistická vláda rozhodla stavět unifikovaná auta tak, jak je východní Němci i Češi a Slováci nakonec znali a dodnes znají ze svých silnic.

Trabanty a wartburgy nakonec prosluly dvoutaktními motory, které chrlily páchnoucí plyny do ovzduší. Duroplastový trabant drncal, neměl pořádné topení a chlazení, ale ani řadu součástek obvyklých u normálních osobních aut. Jeden z přetrvávajících vtipů připomíná situaci: "Srazí se dva trabanty a při nechodě utrpí zranění 102 lidí. Prvními dvěma zraněnými jsou řidiči aut a další stovku tvoří kolemjdoucí, kteří se poprali o náhradní díly."

Soumrak nastal v dubnu 1991. Po sjednocení Německa úřad pro privatizaci podniků zaniklé NDR rozhodl, že sjede z výrobního pásu v durynském Eisenachu poslední wartburg a v saském Zwickau i poslední trabant. Automobilka Sachsenring s tradicí od roku 1899 vyrobila od 50. let 3.096.000 trabantů.

Trabantů loni bylo v Německu registrováno ještě na 125.000, což se považuje za důkaz houževnaté životnosti "plastového jaguára", na něhož zákazníci navíc museli v NDR čekat nejméně deset let.

Auta zbyla v klubech veteránů, a to hojně i na západě země. Nezanikly hlavně vtipy, které kdysi rostly jako houby po dešti: Jeden arabský šejk se doslechl o vzácném vozu z NDR, na který se čeká 12 roků, a rozhodl se, že ho musí mít. V zájmu získání deviz se továrna v podkrušnohorském Zwickau rozhodne poslat nezvyklou černou limuzínu hned. Šejk má radost: "To je prima podnik: dvanáct let se musí čekat, ale za pár dní už pošlou bakelitový vzorek."

Reklama

Související témata:

Související články

Tržby zámku v Litomyšli letos vzrostly

Státní zámek v Litomyšli, jeden ze skvostů Pardubického kraje, splnil letošní plán tržeb už v závěru srpna. Pochlubila se s tím kastelánka zámku Jana...

Výběr článků

Načítám