Hrad na návrší vystavěli Švamberkové koncem 13. století. Tehdy se ještě psali páni z Boru. Prvním, kdo použil predikát z Labutího vrchu, byl Bohuslav III. (asi 1280–1342). Ještě v letech 1312–1320 se psal jen z Boru od 7. června 1330 poprvé ze Švamberka.

Švamberkové byli v centru dění

Historik V. V. Tomek o Krasíkově píše: „Na daleko viditelném vysokém vrchu hrdě čněl a v záplavě kvítí a zeleně svítil svými osmahlými stěnami náš památný týn Krasíkov u Bezdružic na Plzeňsku. Český tento hrad byl sídlem druhdy proslaveného rodu staropanského, podle jehož znaku, labuti, byl rod ten i hrad sám nazýván asi od počátku 14. století Švamberkem. Jméno toto později zobecnělo...“

(Schwan je německy labuť.)

Slavní Bohuslavové

Z hradu na kopci toho moc nezbylo, ale je odtud hezká vyhlídka na okolí, rozhledové místo vybudovali na zbytku paláce. Vidět je i na rotundu na protějším Ovčím vrchu, kde bylo potlačeno selské povstání. V hradním areálu stojí hradní kostel svaté Máří Magdalény s rodovou švamberskou hrobkou. Dříve tu stál kostel svatého Jiří.

Jméno Bohuslav bylo u Švamberků dědičné, Bohuslav III. byl členem královského nejvyššího soudu a nejvyšším komorníkem.

Bohuslav IV. nejvyšším sudím a nejvyšším vyšehradským kanovníkem, čili na vrcholu mocenské špičky. Zvláštní osobností byl Bohuslav VI. Zpočátku bojoval jako horlivý katolík proti husitům, byl v čele obrněných pánů v bitvě u Sudoměře a Nekmíře. Velel plzeňskému landfrýdu. Proto ho Žižka oblehl na Krasíkově.

Po delším boji se Bohuslav vzdal, ale ne do Žižkových rukou, s tím se nesnášel. Svůj život vydal panu Zmrzlíkovi. Husité ho nechali uvěznit na Příběnicích. Tady Bohuslav přešel ke kališníkům, po Žižkově smrti byl jedním z hlavních hejtmanů. Zemřel v roce 1425 při obléhání Retzu, kdy ho zranili v obličeji.

Po Bohuslavově kapitulaci zůstal hrad v rukou husitů až do roku 1436. Roku 1431 ho obléhali křižáci.

Po odchodu husitů ho získal na nějaký čas Bohuslavův syn Krušina, tehdy částečně vyhořel. V letech 1528 až 1533 byl přestavěn renesančně. Poté ho na čas Švambekové ztratili, vrátil se až Janu Bedřichovi, který stál za třicetileté války na straně císaře, boje se mu vyhnuly.

Po pečení zbyly trosky

Roku 1644 hrad zachvátily plameny, údajně se tak stalo při pečení koblih. V troskách se usadili Švédové, ty vyhnali a hrad pobořili roku 1647 císařští. Z hradu moc nezůstalo, ale za výšlap rozhodně stojí, zbylo jen torzo paláce a část kulaté věže.

Obnovuje se kostel a kaple, ty nechala přestavět do nynější podoby majitelka panství hraběnka z Vrtby. Chodilo se sem na poutě ještě v minulém století. V 80. letech zdevastovali vandalové švamberskou hrobku.

Okolí

Nedaleko leží Bezdružice, spojené s rodem Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Konstantinovy Lázně jsou vzdáleny asi 7 kilometrů, v létě se nabízí možnost vykoupat se v přírodním koupališti na vrchu Hradiště. V dosahu je ruina hradu Gutštejn. 

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.