Na obraze můžeme spatřit polopostavu muže ve středních letech, vážné tváře a jistého postoje. Zpod krátkého účesu hledí na diváka tmavé, bystré oči, z obličeje vystupuje ostře sekaný orlí nos, tvář je lemována pečlivě zastřiženým černým plnovousem. Zobrazení je konvenční, tak jak se na Vrchotův úřad sluší. Nevíme však, kdo byl autorem. Obraz se správě objektu podařilo dlouhodobě zapůjčit od Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.

Osoba samotného opata je nám známa spíše jen ve střípcích, nikoli v uceleném profilu. Doba, kdy Jakub Perger stál v čele konventu, příliš klidnému řeholnímu životu nepřála. On sám byl často nucen pobývat mimo zdi plaského kláštera a kroniky zmiňují například jeho účast na obraně Prahy před švédskými vojsky.

 V době zklidnění válečné situace se opat Jakub vrací zpět do Plas, kde se rozhodne dát starý a poničený konvent opět dohromady. Oporou se mu stala nezvyklá událost, kdy se jednoho letního dne roku 1647 na Velkou louku do Plas sneslo ohromné hejno čápů, jejichž černobílé zbarvení vzdáleně připomíná řeholní oděv cisterciáků. Tato událost se měla stát předobrazem návratu mnichů zpět do údolí řeky Střely. Možná i proto si opat do svého znaku vybral bíločerného ptáka, čápu velmi podobného.

Rozhodně se však od této doby skutečně začíná psát nová kapitola v historii plaského kláštera, který se během 17. a 18. století stává jedním z nejmocnějších a nejvlivnějších v celých Čechách. Jistě na tom má svůj nemalý díl zásluh i opat Jakub Perger Vrchota z Rosenwertu.

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.