Projekt, o který se zasazuje starosta Plas Miloslav Hurt (ODS), ředitelka muzea v Mariánské Týnici Irena Bukačová i památkáři, se pomalu rozjíždí. „Začínáme bojovat,“ řekl Právu Hurt. A jaké jsou šance? „To se neodvážím odhadnout,“ sdělila Ludmila Drncová, ředitelka plzeňské pobočky Národního památkového ústavu. „Osobně si ale myslím, že cisterciácké dvory i celá tamní krajina protkaná systémem barokních cest, soch a křížků do seznamu UNESCO patří. Je to opravdu světový unikát,“ dodala Drncová. Hurt souhlasí: „Bude to velice obtížné, ale máme na to.“

Dlouhá cesta

Zda bude zahájená mise opravdu úspěšná, bude však podle Drncové jasné až tak za deset let. Bukačová potvrdila: „Z administrativního hlediska jde o velice složitý proces.“

Ještě před podáním příslušného návrhu bude nutné jednotlivé dvory náležitě zdokumentovat, zaměřit a provést potřebné průzkumy – stavební, historické i archeologické. „Něco se podaří ještě letos, práce budou pokračovat i v následujících letech. Některé věci už jsou hotové, třeba máme velmi dobře podchycenou barokní historii jednotlivých objektů,“ podotkla Bukačová, podle níž by bylo dobré jeden z dvorů vzorově zrestaurovat. „A jako první stupínek s ním uspět v soutěži Europa Nostra (prestižní památkářský „Oskar“ udělovaný za příkladný přístup k památkám – pozn. red.),“ uvedla Bukačová.

Santiniho dědictví

V poměrně dobrém stavu je osm z celkem jedenácti dvorů. „Některé ještě slouží svému hospodářskému účelu,“ připomněla Bukačová. „Ve velmi dobrém stavu je třeba dvůr Kalec, naopak špatně jsou na tom Lomany či Olšany,“ doplnila.   

Cisterciáci v Plasích působili od poloviny dvanáctého století, první zemědělské dvory založili krátce poté. Stavby připomínající malé zámečky či tvrze mají barokní háv, některé nezapřou rukopis známého architekta Santiniho.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.