Měl zde být i zřízen osadní výbor, což se nepovedlo, podle posledního sčítání zde žije 25 obyvatel (rok 2011). Na skalnatém ostrohu spadajícím k řece Střele stojí nádherné malosídlo.

Královské i panské sídlo

Město či spíše městečko to bývalo ale význačné, ale majitele měnilo jako na běžícím pásu. Bylo v královských i císařských rukách, to za Jana z Lucemburku, následně za jeho synů, Karel IV. tu prý často byl dvorem, okolní lesy skýtaly výborné příležitosti lovu.

Patřilo i Rudolfu II., ten je dával do zástavy, měli ho Šlikové, ti k panství přikoupili Manětín, Švamberkové, Lažanští.

Prvně se ale kroniky o Rabensteinu (Havraním kameni) zmiňují roku 1269, to ho vlastnili Milhostici, kteří se podle něho nazývali z Rabštejna. Dalším významným rodem byli Pluhové z Rabštejna.

O Pluhovi napsala výborný historický román Rab z Rabštejna Ludmila Vaňková. Popisuje dobu panování Jana Lucemburského, takže se setkáme s Jindřichem z Lipé, jehož byl Oldřich Pluh chráněncem, i s oběma královnami - Eliškou Rejčkou a Eliškou Přemyslovnou. 

Prosperita a pád

Třicetiletá válka zpustošila velkou část Evropy, nevyhnula se ani střelskému údolí. Ve 40. letech 17. století se tu usadili Němci, kteří obsadili valnou část Žluticka, jejich potomci o sobě dali agresivně vědět po nástupu nacistů v sousední Říši v minulém století. Zároveň přišly i dvě židovské rodiny, malý hřbitov najdete ve svahu při sestupu ke Střele.

Když Rabštejn koupili roku 1655 Pöttingové, začalo město prosperovat. Rok 1705 je datem stavby zámku, předtím na místě zpustlého konventu karmelitánů vyrostl servitský klášter.

Na městečko je nejhezčí výhled od Lažanského kříže, v těchto místech měl namále hrabě, který jel v mlze na koni po útesu, oř se ale na poslední chvíli s jezdcem zastavil. Lažanští byli posledními majiteli, ale panství mělo centrum v pohodlném manětínském zámku. Ten jim byl po roce 1945 zabaven.

Do krajiny klidu a míru se nastěhovali ve druhé polovině 30. let vojáci, na březích Střely v roce 1937 vyrostly řopíky, úsek vnitřní příčky československého prvorepublikového opevnění. Němci tu měli naše ženisty a stavebníky jako na talíři.

Rabštejn ale upadal, stal se okrajovou obcí, po válce německé obyvatelstvo z regionu muselo odejít.

Pracovní příležitosti tu nejsou, takže se do osídlování nikdo nehrnul, nádherné roubené domy zachránili až rekreanti, z nichž jsou už starousedlící.

Nádherný kus téměř nedotčené přírody

Střelské údolí je vyhlášené mezi trampy, ale ty zas minulý režim moc v oblibě neměl. Rabštejn patří mezi nejmalebnější městečka jak svou polohou, tak i architekturou, i pohostinností, vyhlášený je penzion Laura s šenkýřkou Maruškou.

Městečko bez samosprávy (poštu zavřeli v roce 1998, obchod 2003) je skvělým turistickým cílem na Manětínsku, regionu bohatém na památky.

Rabštejn na Moravě měl také hrad, lokalita je známa jako vynikající lezecký terén.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.