Vyráběla se ze síry pomocí kyseliny dusičně, v Hromnicích ležících severovýchodně od Plzně, ji laborovali z vitriolových břidlic. Vzdáleně připomíná hromnické jezero lokality v Českém krasu, ale zatímco na Americe jsou vody koupací, i když zapovězené, sem by se šel smočit jen sebevrah. Koncentrace kyselina je celkem slabá, ale citlivá pokožka by přinejmenším dostala zabrat, nehledě na dýchací potíže.

Od obce Hromnice stoupá lesní cesta k jezírku velmi pozvolně, po pravé straně minete pomník s třemi svatými. Tabule vám ozřejmí, proč tu barokní sousoší stojí, je zbudován pro hromnické horníky. Po zhruba sto metrech vyjdete u bočního výhledu na lokalitu, přímý pohled na hladinu zastiňují vzrostlé stromy, ale i tak vidíte téměř celé jezírko.

U výhledu stojí tabule s historií těžby. Ta je v lokalitě popsána již v roce 1578. Břidlice se používala jako kamenec k bělení textilu. Posléze, na počátku 19. století, se z ní začala vyrábět dýmavá kyselina sírová, lidově nazývaná vitriol nebo oleum. Výrobu hromnické kyseliny ukončili v roce 1896.

Kyselina pro celý svět

Břidlice se těžila hlubině, ale na příkaz podnikatele Davida Starcka ji začali v roce 1807 odstřelovat a vyvážet na haldy. Jejich podklad tvořily nepropustné jíly, na povrch hald přiváděli z Třebelského potoka dřevěnými koryty vodu.

Do dřevěných kádí se odpařoval výluh, práce musela být velmi namáhavá a nepříjemná, výluh se pálil v hutích. Voda v kádích obsahovala sírany hlinitý a železitý, dýmavou kyselinu používali na rozpouštění rostlinného barviva indiga, také se užívala k výrobě fosforu a a čištění minerálních olejů.

Hromnické jezero vzniklo v díře vyvezené břidlice, šedé stěny vypadají jako struska z hutí. Vyšší stěna má výšku šedesát metrů, jezero je dlouhé 190 a široké 130 metrů. Hloubka asi 15 metrů. Na stěně je vidět stupňovitý způsob dobývání. Stezka vede podle celého jezera, borovicový les je mladý, z okrajů je místy vidět téměř celá hladina. Na hromnické kyselině byl dlouhou dobu závislý německý i anglický průmysl, když vynalezli syntetickou výrobu, sláva Hromnic šla do zapomenutí.

Protože je břidlice nestabilní, není radno se přibližovat k okrajům jámy, pád by nebyl příjemný, i když bezprostřední nebezpečí rozpuštěného a vypuštěného nehrozí. Ještě v době uzavření těžby byla koncentrace kyseliny značná, hrozilo silné poleptání, ale dešt nakonec z haldy kyseliny vymyly, voda v jezírku má velmi slabou koncentraci.

Ve středověku používali kyselinu mniši kláštera v Teplé k výrobě léčivých tinktur.

Chtěli ho zasypat

Jezírko mělo několikrát namále, v minulém století se uvažovalo, že by mohlo sloužit jako odpadní jáma, která by se po naplnění zahrnula. Naštěstí se tak nestalo a my máme hezkou, i když mrtvou lokalitu nedaleko Plzně možnost vidět.

Hrdina RAF

V Hromnicích se narodil a je pochován slavný generál Antonín Liška, příslušník RAF, po válce perzekuovaný.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.