Hrad Plzeň, o němž se zmiňuje kronikář Dětmar v souvislosti s porážkou vojska císaře Oty II. v roce 976, stával na ostrožně nad řekou Úslavou a s dnešní Plzní neměl nic společného. Zatím se však nepodařilo jednoznačně určit, kdy byl vlastně vybudován. Někteří badatelé ale vyslovili domněnku, že počátky lze vystopovat již v 7. – 8. století.

„Počátky raně středověkého osídlení Hůrky patří k nedořešeným otázkám západočeské archeologie,“ uvádí se v knize Dějiny města Plzně.

Stejný počet kostelů jako v Praze

O významu Staré Plzně svědčí i velký počet sakrálních staveb, které se zde nacházely. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje.

„Takový počet svatostánků byl v té době pouze v Praze. Stará Plzeň se stala opravdovou akropolí západních Čech,“ uvádí Aleš Česal v knize Tajemná města – Plzeň.

Šlápnout si na Nera

Dnešní dominantou na vrchu Hůrka je již pouze rotunda sv. Petra a Pavla, k níž za hezkého počasí směřují kroky návštěvníků, neboť je odtud překrásný výhled.

Když budeme pokračovat ještě dále, dojdeme k základům kostela sv. Vavřince, jehož vznik bývá datován do 11. století.

„Při průzkumech zde byly nalezeny zbytky dlaždic tzv. vyšehradského typu, které se shodují s románskými dlaždicemi kostela sv. Vavřince na Vyšehradě. Je na nich nápis Nero a obraz císaře, který je symbolem antikrista, a také fantastická zvířata znázorňující podle středověké typologie apokalyptické šelmy, symbolizující pohanská božstva, po nichž měli novokřesťané šlapat,“ dočteme se na stránkách www.staryplzenec.cz.

Podle jedné z pověstí se zde nacházela i zvonice, v níž se zvon sám rozezněl pokaždé, když hrozilo nebezpečí.  

Kostra v základech kostela

Třetí kostel, který se na Hůrce nacházel, byl zasvěcen sv. Kříži. Byl pravděpodobně založen ve 12. století Drslavem I., kastelánem na hradě.  

„Ve vnitřním rohu lodi, na straně jihozápadní, kde základ zdiva sahá do hloubky 82 cm, byla ve zdivu 25 cm nad úrovní podlahy nalezena kostra dítěte. Kostra byla uložena v jakési skříňce s rozměry 70 x 30 cm… Z celé situace vyplývá, že nelze odmítnout, že jde tu o oběť při stavbě,“ cituje Dr. Bohuslava Horáka (1877-1942), který byl prvním vedoucím archeologického výzkumu Staré Plzně, Aleš Česal v již zmiňované knize.  

V sousedství kostela se nacházel purkrabský dvorec, v jehož základech byla nalezena další kostra, a to bez levé dlaně a bez pravého chodidla. Mělo se jednat o odsouzence.

Proč byly do základů některých staveb ukládány oběti, lze jen spekulovat. Možná šlo o pozůstatek pohanských zvyků, které i po nástupu křesťanství ještě po nějakou dobu přežívaly.      

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.