Od pondělí 5. listopadu je možné navštívit v mazhauzu plzeňské radnice výstavu s názvem Miroslav Horníček 100 let, která je vzpomínkou na tohoto všestranného umělce.

Úředník v nemocnici

„Vždy, když slyšel z úředních úst otázku Narozen?, odpovídal Ano. Po obvyklých rozpacích tazatele svou odpověď upřesnil. Byla to neděle 10. listopadu 1918 v deset hodin večer v Plzni. A pokračuje. Kdyby jej matka porodila o čtrnáct dní dříve, narodil by se ještě jako rakouský občan. Z monarchie jej maminka přenesla do nově vzniklé republiky,“ dočteme se v úvodu výstavy.

Horníček studoval II. československou státní reálku v Plzni na Mikulášském náměstí. Rád četl a rovněž se začaly projevovat jeho literární sklony. Po maturitě nastoupil v roce 1937 jako úředník do plzeňské Městské nemocnice.

Studentské avantgardní divadlo

Jeho opravdovou láskou se však stalo divadlo. Ve Studentské avantgardním divadle se postupně se stal jeho vůdčí osobností – byl hercem, režisérem i autorem.

Talent, inteligence a smysl pro humor – to vše bylo vstupenkou do hereckého světa. V roce 1941 se stal hercem Městského divadla v Plzni a po válce zamířil do Prahy. Vystupoval na divadelní scéně Větrník a posléze v Divadle satiry. Po roce 1948 se bohužel satiře příliš nedařilo. Miroslav Horníček zavítal na šest sezon do Národního divadla.      

Kinoautomat v Montrealu

V roce 1967 se Československo zúčastnilo Světové výstavy v kanadském Montrealu. Součástí expozice byl bohatý kulturní program a jeho největší atrakcí byl tzv. Kinoautomat.

„Film Člověk a jeho dům byl zřejmě natočen a realizován jako první interaktivní film na světě… Diváci dostali možnost ovlivnit průběh děje. V určitých momentech vystoupil na scénu Miroslav Horníček a snažil se divákům nabídnout řešení. Projekt se setkal s nesmírně pozitivním ohlasem a mimo jiné i díky němu slavila naše expozice stejně grandiózní úspěch jako v Bruselu v roce 1958,“ uvádí se na výstavě.

Nutno podotknout, že Miroslav Horníček anglicky neuměl a komentáře měl foneticky naučené.

Princ Krásný

Miroslav Horníček miloval jeviště, protože mu poskytovalo přímý kontakt s divákem, mohl sledovat jeho reakce a aktivně ho zapojit. Nevyhnul se však ani filmovým rolím. Objevil se po boku Jana Wericha v pohádce Byl jednou jeden král (1954), ve které si zahrál prince Krásného.

Následovala ústřední mužská role doktora Fausta ve filmové komedii Zdeňka Podskalského Kam čert nemůže (1959), která mu přinesla diváckou popularitu.

Divácky nejoceňovanějšími ale byly Hovory H a desetidílný seriál Jaroslava Dietla Byli jednou dva písaři na náměty prózy Gustava Flauberta. Miroslav Horníček zde herecky exceloval společně s Jiřím Sovákem.               

Výstava potrvá do 23. listopadu.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.