Před budovou Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje ve Smetanových sadech byla začátkem září instalována nová výstava s názvem Hvězdy stříbrného plátna a Plzeň, která se koná u příležitosti 100. výročí založení samostatného československého státu.

Výborní herci z Plzně

Po roce 1918 se v Československu začal rozvíjet i filmový průmysl. V roce 1930 fungovalo již 40 zvukových kin.

„Plzeň se těšila tehdy již dlouhá léta pověsti města, kterým prošla řada výborných herců, kteří vstoupili do obecného povědomí, např. Jindřich Plachta, Růžena Šlemrová, František Kovařík, Bedřich Karen, Věra Ferbasová, Jiří Dohnal, Terezie Brzková, Otomar Korbelář, Marie Rosůlková,“ uvádí se na jednom z informačních panelů.

Student obchodní akademie

Podle přání rodičů se měl Jindřich Šolle (1899-1951), kterého známe pod jménem Jindřich Plachta (přezdívku získal kvůli svému oblékání – široká pelerína kolem jeho vysoké postavy vlála jako plachta), stát úředníkem. Po absolvování plzeňské obchodní akademie se tomuto povolání skutečně nějaký čas věnoval, ale současně ho přitahovalo herectví. Vystupoval v různých kabaretech a neušel zájmu filmařů (hrál již v němých filmech).

Sehrál okolo 100 filmových rolí. Připomeňme ty nejznámější – profesor Matulka v Cestě do hlubin študákovy duše, Kukačka ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec, Habásek v Mužích v offsidu.

Na zkušenou do Ameriky

Dalším plzeňským rodákem je František Kovařík (1886-1984). V Plzni se vyučil zámečníkem a v sedmnácti odjel do USA, kde vystřídal řadu zaměstnání a začal se věnovat i divadlu v českých hereckých souborech. Po návratu domů ho láska k herectví neopustila.

„Byl typickým, velmi oblíbeným ´velkým hercem malých rolí´. Mnohdy šlo o skutečně perfektní herecké miniatury, prokreslené do posledního detailu a proteplené laskavostí a vlídnou moudrostí.

Představitelka měšťanských paniček

V Plzni se narodila i Růžena Šlemrová (1886-1962), představitelka měšťanských paniček, matek, které mají starosti o osudy svých dcer. Hrála po boku Vlasty Buriana ve filmech Anton Špelec, ostrostřelec, Katakomby a Přednosta stanice. Jejími filmovými dětmi byla například Adina Mandlová (Velbloud uchem jehly) nebo Hugo Haas (Andula vyhrála).

„Titulní roli ztvárnila ve filmu Paní Morálka kráčí městem (1939)... Její nejpopulárnější postava ovšem patří až do těsně poválečného období. Stala se jí paní radová Dynderová ve filmu Hostinec u kamenného stolu (1948),“ dočteme se na výstavě.

Názvy plzeňských ulic

Plzeňané jistě dobře znají ulice Terezie Brzkové či Otýlie Beníškové, pojmenované po známých herečkách, rovněž spjatými s Plzní. Příznivci starých filmů si jistě vybaví třídního profesora Lejsala, kterého ve filmu Škola základ života ztvárnil další plzeňský rodák František Kreuzmann (1895-1960). Nelze zapomenout ani úžasnou Marii Rosůlkovou (1901-1993), také rodačku z Plzně.

Výstava potrvá do 27. září.  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.