Komunikační osa mezi kostely

Původně románský kostel Všech svatých sehrál v této lokalitě významnou úlohu. Byl centrem tehdejšího osídlení a pravděpodobně je starší než samotná Plzeň, která byla založená v roce 1295.

Než byl postaven kostel sv. Bartoloměje, nacházející se v centru Plzně, byl prý kostel na Roudné měšťany využíván k bohoslužbám a dalším církevním obřadům, uvádí se na stránkách www.hrady.cz.

„Kostel Všech svatých je s chrámem sv. Bartoloměje propojen komunikační osou, jejíž existence se počítá minimálně od založení nového města. Spojení města se Všemi svatými nemělo v první řadě význam účelově dopravní, nýbrž duchovní,“ dočteme se na informační tabuli před vstupem na přilehlý hřbitov.

Poustevník a krádež zelí

Podle historických dokumentů žil v 17. století v malé chatě poblíž kostela poustevník Jakub Krocín.

„Byl vlastně strážcem kostela, kostelníkem a hrobníkem. V roce 1644 přistihl v zahradě při jižní ohradní zdi hřbitova jednoho plzeňského měšťana, jak kradl hlavatici (zelí). Měšťan skočil přes příkop a chtěl uprchnout, ovšem poustevník ho dostihl a vzal mu zeleninu a klobouk jako důkaz,“ uvádí kniha Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji.

Měšťan byl posléze soudem odsouzen ke ztrátě měšťanství a musel se z Plzně vystěhovat.       

Vykopaná mrtvola dívky

Jedna z pověstí hovoří o tom, že poustevník (není zřejmé, jestli šlo právě o Krocína) měl zvláštní sen – zdálo se mu, že hrobník vykopal mrtvolu dívky a ukryl ji na jiné místo. Svěřil se městským úředníkům a ti pak nechali hrob otevřít. Tělo dívky zde skutečně nebylo.

Hrobník byl vyslýchán a přiznal se, že pozůstatky opravdu vyhrabal, ale odmítal sdělit, kam je přemístil. Nakonec byl odsouzen a popraven.         

Oživlá mrtvola

Jiná pověst nás zavede do márnice. Dcera zámožného měšťana v den, kdy se měla vdávat, zhltla dvě tvarohové homoly, které ráno přinesla sousedka. Uvízly jí v krku a ona se udusila.

„Dívka byla ve svých svatebních šatech a s krásným snubním prstenem odnesena do márnice hřbitova Všech svatých. Sotva se však příbuzní vzdálili, chamtivý hrobník vypáčil víko z rakve a chtěl nevěstě prsten z ruky sundat. Když mu to nešlo, vytáhl nůž a chtěl prst uříznout. Jakmile ale řízl do kůže, zdánlivě mrtvá nevěsta se probudila, vyběhla z márnice ven a běžela až domů,“ uvádí se na stránkách www.plzen.eu.

Svatba se nakonec uskutečnila a hrobník byl potrestán vyšší mocí – onemocněl, měl vysoké horečky a blouznil.

Opět se otevře veřejnosti

Hřbitov, který dlouhá léta chátral a stával se terčem útoků vandalů, prošel částečnou rekonstrukcí a v dubnu se otevře veřejnosti. Místo posledního odpočinku plzeňských osobností, jehož historie sahá až do 13. století, bude přístupné každou první středu v měsíci od 9 do 18 hodin.  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.