Má dvě za sebou postavená samostatná jádra. Cosi jako hradní dvojdomek.

Pevnost mocného rodu

Doba jeho vzniku je ale trochu neurčitá. Palacký se dokonce přikláněl k domněnce, že tu přebýval kníže Soběslav II., kterého porazil jiný Přemyslovec, kníže Bedřich. Mělo se tak stát v letech 1178-1179. Jenže jestli přebýval zde, není jasné. Nic to nepotvrzuje, jen přibližná lokace Soběslavova útočiště. 

Správná je ale další verze: Hrad se jmenuje po skále, na které ho Vilém, syn Děpolda ze Zbirohu, postavil. Byl příslušníkem mocného rodu pánů z Rýzmberka, po dostavění hradu roku 1318 se začal psát „ze Skály“.

Pro stavbu si vybral dlouhý hřeben prolomený několika puklinami. Horní i Dolní hrad byly samostatné stavby, zbytky jader s vchody, okny a rozsáhlým předhradím jsou prorostlé vzrostlými stromy. Ty narušují zbytky rozsáhlé zříceniny.

Stráně přimykající se k cestě pokrývá záplava jarních květů – dominuje modrá, bílá a také žlutá. Z Horního hradu se částečně zachovala brána, tvořily ho dva paláce. Dolní hrad střežila na samostatném suku stojící hranolovitá věž a u její paty stojící palác.

Na obránce stříleli kamennými koulemi

Páni z Rýzmburka byli mocným sebevědomým rodem, do svých záležitostí si nenechali moc mluvit. Proto měli rozmíšky s králem Václavem IV. Ten na ně poslal vojsko, které hrad oblehlo a poprvé v české historii se objevuje roku 1399 zpráva o použití velké pušky či bombardy.

Koule použité proti obráncům jsou umístěny u zdi muzea v Přešticích. Jsou to mohutné nahrubo opracované kameny.

Vojenský řád

Vojsko obléhalo Skálu třikrát, podruhé v roce 1402, poté 1413. Jak to dopadlo, se anály nezmiňují. Ze třetího obléhání je ale záznam o proslovu velitele královských Jana Hájka z Hodějova. Ten přečetl první český vojenský řád,: „ pro budoucí Čechy bojovné, aby se uměli u vojska zpravovati.“

Dalším vojenským řádem, hlavně taktickým, byl Žižkův.

Husité obsadili skálu roku 1427. Posádka podnikala loupeživé výpravy do okolí.

Vojska plzeňského landfrýdu 1436 hrad dobyla a bandu pověsila na okolních stromech. Hrad byl pobořen, ale roku 1441 se tu s kumpány usadil jakýsi loupeživý rytíř a začal drancovat okolí. Proti němu vytáhla ozbrojená čeleď pánů z Kolovrat a Švamberka. Zase se věšelo na stromech, vůdce odvedli do vězení. Skálu zapálili, ale Rýzmberkové ji znovu opravili a používali k hospodářským účelům, posléze majetek prodali Říčanským z Říčan.

Roku 1568 se už vede jako zpustlý. Sloužil opět jako úkryt bandám a dobrodruhům. Císařským výnosem ho 1652 zbořili.

Je to tu moc hezké, uvnitř je zbudováno ohniště, podle popela hojně využívané. Ale musejí se zachovat všechny zásady rozdělávání ohně v lese.

Kulturní okolí

Výlet na Skálu je hezkou procházkou, v okolí se nachází řada dalších objektů - Švihov, Červené Poříčí, Roupov, Nepomuk a v Přešticích výborné muzeum.

V době ostřelování Skály se bombardovaly i Horažďovice, takže kdo byl opravdu první, se neví.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.