Jeho reformy nebyly vždy pozitivní, snažil se obsáhnout vše, přitom ale napáchal i velké škody. Ty se těžce napravovaly. Nyní probíhá náročná záchrana obřího areálu. Ale daří se.  

Nejvíc ho znají filmaři

Od roku 2010 je čtyřkřídlá patrová budova chotěšovského konventu s přilehlými stavbami národní kulturní památkou. Je založena na čtvercovém půdorysu o stranách 80 metrů. Klášter měl hospodářské zázemí a zahrady. Po stranách průčelí stojí odděleně dvě vysoké věže.

„Boční věže byly pohledovým vyvážením čelního pohledu na konvent, v baroku se tak stavělo. Vnitřky věží se využívaly i prakticky. V jedné z věží v Chotěšově byl v 19. století například malý vodojem,“ říká J. Poslední, správce objektu.

V dlouhých prázdných chodbách se ztrácíte, přesto ze stavby dýchá život. Ten nový, který památce vdechuje nynější vlastník, kterým je obec. Západočeské kláštery Plasy, Kladruby, nebo Teplá jsou známé, Chotěšov zůstává trochu stranou, nejvíce ho znají filmaři.

Známe ho například z filmu Žert, to byl první snímek, zde natočený, dále z Andělské tváře, tří dílů Dobrodružství kriminalistiky, točily tu zahraniční produkce, v klášterních zdech se procházeli Pierre Richard, Anthony Hopkins, Gerard Depardieu, Jeremy Irons, ale i Luděk Munzar, Boris Rosner, Josef Somr, Ondřej Vetchý.

Prý tu složil Anděla

Krátkou dobu tu prožil i zpěvák a básník Karel Kryl, v té době tu bylo spojovací vojsko, které se z objektu vystěhovalo až v roce 1973. Za pár desítek let to vojáci pořádně poničili, zrovna jako nedalekou Zelenou Horu, kterou známe ze snímku Černí baroni. Naštěstí se většina škod v prázdných vybydlených prostorách dá odstranit.

„Karel Kryl nastoupil na vojnu do Dobřan a velice krátkou dobu byl i v Chotěšově. Bylo to v roce 1963 a popisuje to (trochu nesprávně) ve své knize Půlkacíř,” informuje o Krylově působení J. Poslední. Údajně ho klášter inspiroval k napsání Anděla.    

Založil ho Hroznata

Klášter založil v letech 1202-1210 blahoslavený Hroznata, spojený s tepelským klášterem, jehož dramatický příběh je námětem jedné z nádherných fresek v klášteře. (Překrásná je obnovená freska Sen Jakoba.)  Založil ho pro premonstrátky z Doksan, vždy se jednalo o ženský klášter. První abatyší byla Hroznatova dcera Vojslava.

Přes zničující události klášter vždy obnovili. Zrušil ho v roce 1782 císař Josef II., klášterní komunitu obnovili až v roce 1878. Klášter sloužil desetiletí, do roku 1938 jako dívčí penzionát pro bohaté chovanky. Za války zde byly ubytovány ženy totálně nasazené v okolních muničkách. Armáda tu sídlila v letech 1945 - 1973. Poté objekt spravovali památkáři.   

V prostorách objektu uvidíte několik zajímavých výstav, je tu i menší muzeum, v budoucnu tu má být i lapidárium. Pořádají zde koncerty, svatby, hudební festivaly. 

Další informace

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.