Církví předepsaná doba půstu, která měla širokým lidovým vrstvám každoročně připomínat Kristovo utrpení, se počítala od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního.

Každá neděle tohoto víceméně pochmurného období, uměle podvázaného řadou náboženských omezení a poznamenaného navíc přirozenými důsledky nouze a strádání konce zimy a počátku jara, byla v podání našich předků ozdobena poetickými osobitými názvy. Jejich jména byla odvozena buď od prováděných křesťanských církevních obřadů, nebo byl jejich původ odvozován ještě z obyčejů předkřesťanského období.

Z hlediska lidové víry měly význam především obyčeje konané o postních nedělích. Tak první neděle v postě nese lidové pojmenování Černá (podle tmavé barvy šatů kajících se), ale byla označována i jako neděle Pučálka (podle tradičního lidového pokrmu z namočeného a usmaženého hrachu) a neděle Liščí (podle zvyku na tento den nadělovat dětem preclíky v zahradách na stromy, „které prý ztratila liška”).

Druhá postní neděle se nazývala Pražná (podle staroslovanského pokrmu pražmo). Třetí postní neděle byla zvána Kýchavná – podle pověry, že kolikrát kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ.

Čtvrtá neděle postní – Družebná

Dnes si připomínáme čtvrtou neděli postní, která nesla lidové označení Družebná. V náboženství, stejně jako v tradičním zvykosloví, měla zvláštní poslání, neboť toto dne bylo možno uvolnit postní kázeň. Od úlev povstal název Družebná neděle (u starých Čechů také Družebkyně, Družbadlnice či Družbadlná). Někde se tato neděle nazývala Středopostní, neboť tvořila pomyslný střed čtyřicetidenního půstu. Mládeži bylo povoleno sejít se na návsi a poveselit se.

Lidové označení Družebná neděle dostala podle přidružování nových členů ke spolku Kristovu v prvotní křesťanské době. Název Družebná se vykládá také od družby, neboť právě o této neděli chodíval družba se ženichem navštívit dům, do něhož chtěli přijít o velikonoční pomlázce na námluvy. 

V Klenčí na Chodsku končívaly o této neděli přástky zábavou zvanou „spouštědlo". Na této zábavě se děvčata postarala o jemný likér „rosolku", rohlíky a „pálenec", (pálenec = upečený hrách, posypaný cukrem a pepřem). 

Zvykem bylo podávat ženichovi pučálku

Na Nepomucku bylo zvykem na Družební neděli podávat „pučálku". To byl nabobtnalý nebo napučený hrách, upražený na másle a promíchaný s rozinkami, různým kořením a pokroutkami. Když se dal na talíř, opět se pokroutkami a rozinkami posypal. Toto jídlo se obyčejně předkládalo ženichovi, který přišel za svou vyvolenou. Zprvu se ženichovi předložila vidlička. Tou však nesměl jíst a měl čekat na lžíci. Pokud se do „pučálky" pustil vidličkou, stal se terčem posměchu a všichni se mu ve vesnici vysmáli.

Někde také říkali této neděli Růžová či Růžebná - podle barvy rouch používaných na tento den v kostele, a protože se tuto neděli světí v Římě zlatá růže.

(Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje (Vlastimil Vondruška), Velký pranostikon (Zdeněk Vašků) a knižní archiv České tradice)

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.