Církví předepsaná doba půstu, která měla širokým lidovým vrstvám každoročně připomínat Kristovo utrpení, se počítala od Popeleční středy (letos připadla na 6. března) do Božího hodu velikonočního.

Každá neděle tohoto víceméně pochmurného období, uměle podvázaného řadou náboženských omezení a poznamenaného navíc přirozenými důsledky nouze a strádání konce zimy a počátku jara, byla v podání našich předků ozdobena poetickými osobitými názvy. Jejich jména byla odvozena buď od prováděných křesťanských církevních obřadů, nebo byl jejich původ odvozován ještě z obyčejů předkřesťanského období.

Z hlediska lidové víry měly význam především obyčeje konané o postních nedělích. Tak třetí neděle v postě nese lidové pojmenování Kýchavná.

Kýchavná neděle je nazývána po kýchání

Ve středověkých spisech se můžeme dočíst o velkých a náhlých morech, které se začaly projevovat kýcháním. V té době se říkalo: „Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil.” Lidé obávající se, aby z toho kýchnutí neumřeli, přáli sobě: „Pomáhej Pán Bůh” nebo „Pozdrav Tě Pán Bůh.”

U našich předků bylo pozdravení při kýchnutí znakem dobrého chování. Už se nevěřilo, že se kýchnutím projevuje nákaza morem, ale panovalo přesvědčení, že kýchání čistí hlavu a užívali k tomu celou řadu rostlinných prostředků, podporující kýchnutí. Tento zvyk ostatně přežívá dodnes, i dnes je možné si zakoupit dobrý šňupací tabák.

Co je postní doba a význam křesťanského postu

Postní doba či půst je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí).

Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy, jako např. almužnu či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce. Zároveň má probouzet větší citlivost vůči ostatním lidem.

Význam postní doby

V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.

Liturgická barva postní doby je fialová. Začíná Popeleční středou, trvá (nepočítaje v to neděle) 40 dní a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a končí velikonočním triduem (začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem a Bílou sobotou, posledním dnem postní doby, a vrcholí Velikonoční vigilií ústící do neděle Zmrtvýchvstání Páně). Celá postní příprava směřuje k radostné oslavě Velikonoc, které jsou pro křesťany svátky Kristova vzkříšení z mrtvých.

Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje (Vlastimil Vondruška), knižní archiv České tradice a Velký pranostikon (Zdeněk Vašků)

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.