Každá neděle tohoto víceméně pochmurného období, uměle podvázaného řadou náboženských omezení a poznamenaného navíc přirozenými důsledky nouze a strádání konce zimy a počátku jara, byla v podání našich předků ozdobena poetickými osobitými názvy. Jejich jména byla odvozena buď od prováděných křesťanských církevních obřadů, nebo byl jejich původ odvozován ještě z obyčejů předkřesťanského období.

Z hlediska lidové víry měly význam především obyčeje konané o postních nedělích.

První postní neděle – Černá nebo také Liščí

První postní neděle po Popeleční středě se nazývá Černá. Pravděpodobně proto, že během postu odkládaly ženy pestré oděvy a halily se do černých šátků a fěrtochů. Jiné označení je neděle Pučálka podle pokrmu z namočeného a usmaženého hrachu.

Na některých místech se této první postní neděli říkalo neděle Liščí. Nejčastěji tomu tak bylo na Hořovicku, Berounsku, Křivoklátsku, Rakovnicku a v okolních krajích a příčinou byly postní preclíky, pečené z pšeničné mouky a sypané mákem a solí. To vše matky dělaly v noci tak, aby o tom jejich děti nevěděly. Podle toho, kolik měla matka dětí, tolik vrbových proutků si opatřila a na každý z nich navlékla několik preclíků a zavěsila na stromy do zahrady. Ráno, ještě před východem slunce, vzbudila své děti a řekla jim:

„Milé děti, běžela tudy liška a nechala vám na zahradě preclíky na stromě. Vstaňte, umyjte se a jděte do zahrady, tam se pomodlete a poté je můžete najít a sníst.”

Druhá neděle postní – Pražná

Druhá postní neděle mé své jméno podle jednoho z postních jídel, nazývaného „pražmo", což jsou vlastně upražená obilná zrna.

Třetí neděle postní – Kýchavná

Třetí neděle postní je nazývána po kýchání. Rozšířenou pověstí bylo, že kolikrát kdo kýchnul o kýchavné neděli, tolik roků byl ještě živ. Na Bydžovku se věřilo, že kdo v tuto neděli třikrát kýchnul, byl po celý rok zdráv.

Čtvrtá neděle postní – Družebná

Staří Čechové ji také nazývali Družebkyně nebo Družbadlná (podle přidružování nových členů ke spolku Kristovu v prvotní křesťanské době) či Růžová a Růžebná (podle barvy rouch používaných na tento den v kostele) nebo také neděle Středopostní (prostřední neděle v postě). 

Pátá neděle postní – Smrtná

Pátou postní nedělí je neděle zvaná Smrtná či Smrtelná. V ten den vynášeli lidé ze vsi slaměnou „smrt, Mařenu, Mořenu, smrtholku” - loutku oděnou do ženských šatů. Za vsí ji vhodili do vody, do vsi se vraceli se zeleným stromkem a chodili od domu k domu, a přitom si hlasitě prozpěvovali. V kostelech se v ten den na oltářích zahalovaly kříže.

Šestá neděle postní – Květná

Poslední postní nedělí je Květná (též Květnice, Beránková či Palmová neděle). V tento den se slaví památka slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu. Celý tento den byl ve znamení obřadu svěcení kočiček a i dnes je pro mnohé rodiny svátečním otevřením Velikonoc.

(Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje (Vlastimil Vondruška) a knižní archiv České tradice)

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.