Šumava patří k nejstarším centrům sklářské výroby v českých zemích. Sklářství zde vzkvétalo po obou stranách hranice a řada šumavských hutí se zapsala významným způsobem do historie českého sklářství. Produkce českých sklářů se stala neodmyslitelnou součástí evropské kultury a dodnes ovlivňuje sklářskou výrobu po celém světě. Právě na Šumavě byly položeny základy budoucí slávy a věhlasu českého skla. Na tyto tradice navazuje se svojí produkcí, novými i starými technologiemi i malá sklárna Jana Gábora v Sušici (Příkopy 12).

Jan Gábor svoji sklárnu otevírá v letní sezoně široké veřejnosti. Zde také ukazuje práce na sklářském kahanu, dekoratérské techniky na brusírně, expozice sklářské výroby i ukázky práce na sklářské huti. Každý rok ve své galerii dělá i tématickou výstavu.

Letošní výstava skla ve spolupráci s Muzeem Šumavy byla na téma LÖTZ – TANGO. Unikátní výstava, která běžela od 1. července do poloviny října, měla velkou návštěvnost. „Nebyla to co do počtu exponátů velká výstava, ale významem. Byla to ukázka šumavské práce mezi dvěma válkami," říká Jan Gábor. V pondělí 15. října byla výstava rozebrána.

Ohlédnutí za unikátní výstavou

Tango sklo je historické sklo, které bylo inspirované tancem. Na začátku minulého století se módní vlna tanga promítla v užitém umění a také v produkci sklárny z Klášterského Mlýna u Rejštejna. Syté kontrastní kademnaté barvy, tzn. žlutá, oranžová, červená a zelená v kombinaci s černou a bílou jsou typické pro tento fenomén českého skla první poloviny 20. století.

„Tango sklo je inspirované tancem. Ne, že by sklo tančilo, ale jak barevnost skla tak obliba tanga, které se tehdy šířily světem, představují kostýmy Jihoameričanek. Já tomu říkám papouščí barvy. Tehdejší šumavští skláři v Klášterském Mlýně pomocí sulfidu kademnatého zahustili už známé skloviny v takovou neprůhlednou hmotu, protože každý kysličník kovů barví sklo do nějaké barvy. Neprimitivnější sklo bylo zelené, protože písek obsahuje železo, nebo modrý kobalt je v podstatě měď. Nejdražší barva je červená, to je zlato a žlutá je stříbro. Takže skláři to zahustili a udělali z toho tuto krásnou kolekci skla, dodal Gábor.

Skupina Wiener Werkstätte, která se navázala na Lötze už v secesi, se tím zabývala do hloubky. Přišli výtvarníci a architekti z Vídně, ti, co postavili krásnou vídeňskou secesi. A právě v období mezi světovými válkami, když začala hospodářská krize, bylo odzvoněno zdobné secesi.

„A skláři v Klášterském Mlýně přemýšleli, co by mohli dělat. Proto přišli se sklem tango a původní, první kolekci skla vytvořili takoví architekti jako prof. Josef Hofman, Michael Powolny, Dagobert Peche. Zajímavé u té kolekce je, že veškerá produkce šla do Ameriky. Seženete to na burzách, ve starožitnostech nebo na blešácích v Argentině, Brazílii, Mexiku. Tady zbyly jen přebytky. A to, co jsme na výstavě ukázali, byla právě původní kolekce Wiener Werkstätte. Takže to byla historicky i autorsky doslova unikátní výstava," řekl Gábor.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.