Myšlenka vybudovat pomník padlým legionářům a vojínům první světové války se v Sušici objevila krátce po vzniku samostatného Československa, avšak k realizaci došlo až počátkem třicátých let.

Půda z významných bojišť

Základní kámen byl položen 28. října 1932, a to pod záštitou ministra zahraničí Edvarda Beneše. Na projektu pracoval František Holeček ve spolupráci s kamenosochařem Vojtěchem Pokorným.

„12. září 1933 se do pomníku uložila půda z významných bojišť Zborov, Verdun, Terron, Doss Alto, další bojiště (Sibiř, Volha, Dálný Východ, Dobrudža) byla uvedena v průčelí schodiště a pod nimi se skvěla rozčleněna podle jednotlivých lokalit na Sušicku jména 27 legionářů a 163 padlých vojínů z okresu,“ uvádí kniha Památky města Sušice.

Dne 28. září 1933 se uskutečnily slavnosti památníku padlých, spojené s odhalením sochy T. G. Masaryka. Autorem byl Otakar Švec.

Odstraněná jména legionářů

Kompletně dokončený památník byl veřejnosti odevzdán 15. září 1935, která si jej mohla užívat pouhých pět let. V roce 1940 tak byla odstraněna jména padlých legionářů a stejný osud samozřejmě čekal i sochu.

„Když se jí po válce nepodařilo objevit, bylo v roce 1947 rozhodnuto o zhotovení nové. Byl opět osloven Otakar Švec. V dubnu 1949 byla objednána za cenu 250 000 Kč. V říjnu byla dokončena, ale 20. října rada MNV (místní národní výbor) rozhodla, že sochu instalovat nebude a namísto ní přijde socha bojovníka od Dukly,“ uvádí se na webových stránkách www.socharstvi.info.

Nalezení sochy

V roce 1968 se měla u památníku odboje konat oslava vzniku samostatného státu. Pohled na prázdný podstavec přiměl Josefa Spěváčka, Kamila Švelcha a Jaroslava Hambergra k zajímavé iniciativě. Na základní škole se jim podařilo najít fotografii T. G. Masaryka, kterou umístili na podstavec. Nechyběly květiny a svíčky.

V podvečer, když začala oslava, zde bylo již mnoho hořících svíček a předseda MNV Karel Korec začal číst připravený projev.

„Dlouho to ale nevydržel. Nasvícený prostor dávného podstavce sochy s fotografií T. G. M. zapůsobil. Papír s připraveným projevem odložil nazpět do kapsy a začal hovořit naprosto spontánně a od srdce. V krátkém projevu veřejně přítomným slíbil, že se postará o vrácení sochy na místo, kde stávala před válkou,“ uvedl Josef Spěváček.

A stalo se. Sochu se podařilo nalézt v lapidáriu Parku kultury a oddechu Julia Fučíka a byla převezena do Sušice. K odhalení došlo 9. května 1969.

To je Klostermann

Nastoupila ovšem normalizace a o soše prvního prezidenta nebylo vhodné nahlas hovořit.

„Někteří učitelé vysvětlovali dětem, že v parku stojí socha Karla Klostermanna nebo Aloise Jiráska,“ dodal Josef Spěváček.

Trvalo dlouhých 20 let, než u sochy opět objevily iniciály Tomáše Garrigue Masaryka.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.