Řeč je o zřícenině kamenné stavby, která se nachází nad malou šumavskou vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Klause

Stavbě, která vzhledem k půdorysu a dalším znakům nejvíce připomíná sakrální architekturu, se říkalo Klause. Bohužel chybí informace o jejím vzniku. Neví se, kdy a proč byla postavena, ani kdo stavbu inicioval a financoval.

„Jedna verze vypráví, že se jednalo o romantickou zříceninu, jakou si nechali postavit nedaleko svého zámku Schumannové… Jiná pověst vypráví o zbytcích původní kašperské hlásky, ale tomu typ stavby příliš neodpovídá. Neodpovídá ani tvrzení, že by se mohlo jednat o překladiště či sklad,“ uvedl známý šumavský spisovatel Milan Pokorný v jednom ze svých článků (www.zanikleobce.cz).

Překladiště soli

Slovo „krušec“ může znamenat hroudu nerostu – soli. A Dolejší Krušec v období středověku prosperoval, a to právě díky obchodu se solí.

„Zde, poblíž Zlaté stezky, se cenné zboží skladovalo,“ uvádí v knize Tenkrát na Šumavě Zdeněk Roučka.

Otázkou však zůstává, proč by se sůl zbytečně dopravovala do kopce, kde se stavba nacházela, a neskladovala by se přímo v samotné vesnici, kde byla tvrz a hospodářství.  

Významná poloha

Stavba se nachází na kopci, který v minulosti musel poskytovat překrásný výhled na okolí. Bohužel dnes tomu brání vzrostlé stromy. Pokud se však budete chvíli brouzdat v okolí „kaple“, jistě neminete místo, z něhož se vám otevře pohled na nedalekou Sušici.

Z vojenského hlediska, ať již středověkého či novodobého, by tato lokalita mohla mít svůj význam. Možná právě proto se spekulovalo, že vlastně nešlo o sakrální stavbu, ale o jakési „hlídkové“ stanoviště, které včas podá zprávu, pokud by hrozilo nebezpečí.

Poustevník s medvědem

Podle jedné pověsti se zde usadil poustevník, který se velmi rychle stal oblíbeným pro své léčitelské schopnosti. Lidé za ním docházeli a žádali o pomoc.

„Jednou poustevník v hloubi lesa slyšel medvědí mručení. Našel poraněného medvěda, kterého se ujal a vyléčil. Oddaný medvěd s ním pak žil v jeho poustevně. Když poustevník zemřel, dlouho chránil jeho tělo, než ho mohli lidé pohřbít. I potom chodil medvěd smutně strážit na noc poustevnu,“ dočteme se v knize Poustevníci, poustevny a pouště v Plzeňském kraji od Petra Rožmberského a Luďka Krčmáře.

Nutno podotknout, že tato pověst ještě jednu verzi – když poustevník usnul, medvěd si chtěl hrát, vzal kamen a hodil ho na poustevníka, který zemřel.

Ze stavby toho bohužel již moc nezbývá a její postupný zánik nadále pokračuje. Je tedy lepší se kolem ní i uvnitř pohybovat velmi opatrně. Ale i přesto má místo svůj půvab a atmosféru, kterou si můžete v klidu vychutnat.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.