Když se vydáte po červené turistické značce z Plánice nebo z druhé strany z Nepomuku, narazíte přibližně v polovině trasy na přírodní památku Velký kámen.

Skála nebo návrší kamenů?

Při příchodu na místo vás jistě zaujme velké množství volně se povalujících kamenů nejrůznějších velikostí. Na informační tabuli se dočtete, že památka byla zřízena k ochraně fragmentu původních lesů Plánického hřebenu a je tvořena zbytky původního bukového porostu na balvanitém návrší se skalními výchozy na západním svahu hřebene Kakova.

Jde tedy o kombinaci skály a kamenů. Možná právě tato skutečnost v minulosti probudila fantazii lidí, která dala vzniknout zajímavé pověsti o vzniku tohoto útvaru.

Rozzuřený ďábel a zlaté balvany

Podle této pověsti byl za vším samotný ďábel, který se rozzuřil kvůli tomu, že se mu nepodařilo získat duši jednoho hříšníka.

„A pak najednou počaly rachotiti ohromné balvany, spadající z oblak na zemi. Nebyly to však pouhé balvany, nýbrž ohromné kusy ryzího zlata, a ďábel jako posedlý, bil vztekle ohromným, těžkým kyjem do této skály, která jakmile se dotkla povrchu zemského, měnila se  v prostý, černý kámen… Dodnes je znáti na jeho velikém kamenném těle zběsilé rány strašlivého kyje rozzuřeného ďábla. Proto je kolem něho tolik kamenů, různých skalisk i podivných balvanů, a proto i jeho rozsochaté tělo je zbrázděno stopami strašlivých nárazů,“ uvádí se v knize Pověsti z kraje pod Radyní.

Obři, nebo draci?

Na místo se můžete dostat i po zelené značce přímo z obce Pohoří. Ještě než vyrazíte, jistě vás uchvátí překrásný a impozantní výhled směrem k Šumavě. I Velký kámen by jistě poskytl návštěvníkovi nádherný smyslový zážitek, pokud by nebyl obklopen vzrostlými stromy. To však nic nemění na jeho výjimečnosti a impozantnosti.

„V různých obdobích tu lze zjistit přítomnost bytostí rozdílné povahy, což dodává místu opravdu zvláštní kolorit. Jako svatyně byla skála použita poprvé v mezolitu, a to nikoli lidmi, ale giganty. Obřady pak konali dále lidé až do doby gotické,“ uvádí psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa Plzeňska.

Zároveň připouští, že pravděpodobně nejde o jediné návštěvníky. Před desetitisíci lety se tu mohly zdržovat bytosti, které známe už jen z pohádek.

„Možná však si ještě zvykneme na myšlenku, že skutečně žily, a to i ve střední Evropě. Hovořím tu o dracích, kteří se jako jedinci mohli vyskytovat nejen u Brna, nebo v Brdech, ale i v západních Čechách. Nebyli zdaleka vždy špatní a často bylo jejich úkolem potírání zla a černé magie,“ dodává Pavel Kozák.

Ať již byla minulost Velkého kamene jakákoli, v dnešní době poskytuje možnost pro skvělý výlet, který ve vás jistě zanechá příjemné zážitky. A když k tomu přidáte trochu zmíněného tajemna, může mít i nádech romantiky a dobrodružství.  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.