Kopce kolem Kdyně jsou strmé, a pokud tomu nebrání vzrostlé stromy, poskytují překrásný výhled jak na pohraniční kopce, tak i do vnitrozemí. Není tedy divu, že v dávné minulosti byly využívány k obraně. Příkladem může být hrad Nový Herštejn.

Bušek z Velhartic jako zakladatel?

Kdy a kým byl hrad založen, není až tak jasné, ale bývá uváděn rok 1348 a Bušek z Velhartic. Koncem 19. století napsal August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze Království českého, že prvním známým držitelem tohoto hradu byl Břeněk z Herštejna, který se roku 1349 vyskytoval ve službách olomouckého biskupa Jana. Po něm se jako hradní pán objevuje Ješek z Velhartic.

Válka s Bavory

Podle Sedláčka začal v roce 1472 jistý Jindřich Výrek společně s dalšími šlechtici boje s knížetem Albrechtem Bavorským. Zapojil se i Jan z Velhartic, který měl v držení hrad Herštejn.

„Na podzim 1474 vytáhli Bavoři k Heršteinu. Štěstí jim přálo, že dostali pána do své moci. Zdali i hradu při tom dobyli, není poznamenáno. To vše se stalo v měsíci říjnu,“ popsal události Sedláček.

Jan byl později propuštěn z vězení, avšak „zapomenul se nad svým slibem a znovu Bavory pálením, jímáním a loupeží obtěžoval.“

Poklad a smrt v Panenské věži

Jan zřejmě zůstal v těchto aktivitách osamocen. Nikdo asi nechtěl pokoušet štěstí a provokovat bavorského souseda.

„Tedy Bavoři, majíce jen jediného nepřítele, na něj chutě sebrali, hradu dobyli a pána i s celou jeho rodinou do své moci dostali. Na tuto událost, která se stala někdy po Hromnicích r. 1475, vztahuje se pověst o Panenské věži,“ uvedl August Sedláček.

Jan měl před útokem bavorských vojáků v této věži ukrýt veškeré cennosti, a to společně se svými třemi dcerami.

„Když však nepřátelé hradu dobyli, zajat jest pán a hladem umořen, kterýžto osud také dcery jeho stihl,“ dodal Sedláček.  

Přízraky u hradeb

Lidé se již mnohokrát pokoušeli najít schovaný poklad. Podle Sedláčka ale nacházeli pouze lidské kosti.  

„Od této nešťastné události se rozvaliny hradu každou Květnou neděli rozestupují a zjevují se zde přízraky tří mladých dívek, které se se smutným výrazem ve tváři procházejí podél rozbořených hradeb a vytratí se vždy v místech, kde leží Janův poklad,“ dočteme se na informační tabuli.

Pokud jste propásli příležitost na Květnou neděli, tak máte ještě jednu šanci. Místa s ukrytými poklady se prý otvírají i na Velký pátek, tedy dnes.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.